Zdaleka viditelné zbytky hradu, založeného snad Házmburky ve 14. st., poté v majetku Kaplířů ze Sulevic, r. 1422 obléhán husity. V 16. st. opuštěn, na poč. 17. st. uváděn jako pustý. Zachovány zbytky věžovitého paláce a opevnění.
Košťálov
Košťálov - letecký snímek
© Radovan Smokoň 06/2006

Zdaleka viditelné zbytky hradu Košťálova najdete nedaleko Lovosic na vysoké čedičové skále nad Třebenicemi. Je přístupný po zelené turistické značce a nebo neznačenou cestou ze vsi Košťálov či asfaltkou (zákaz vjezdu) z nedaleké Sutomi.

Filip Matoušek, 11.4. 2005
Ikona Zdaleka viditelný hrad Košťálov, jehož zříceniny i dnes představují jednu z typických dominant Českého Středohoří, byl založen neznámým stavitelem (snad pány z Házmburka) někdy v průběhu 14. století, poprvé je však výslovně historickými prameny doložen až roku 1372. Za Kaplířů ze Sulevic byl roku 1422 obléhán husitským vojskem. Sídlem Kaplířů zůstal až do poloviny 16. století, kdy jej nahradila pohodlnější a lépe přístupná tvrz v původním poplužním dvoře pod hradem. ...
22.2. 2006, © T. Durdík (Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, LIBRI 1999)

Ten byl opuštěn a zanedlouho zpustl. Jako pustý je popisován již na počátku 17. století..

22.2. 2006 © T. Durdík (Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, LIBRI 1999)
3.3 min
Ikona Zbytky hradu Koštálova, stojící na vrcholku příkré skály Českého středohoří, která je asi totožná s horou Přípkem, uvedenou v Kosmově kronice, působí dodnes impozantním dojmem. U vrcholku kopce je volné prostranství, kde se zřejmě rozkládal dolní hrad. V 19. století zde byl prováděn výzkum a nálezy byly předány do muzea v Třebenicích. ...
7.3. 2006, Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy

V severovýchodním cípu byly nalezeny zbytky kuchyně (kachle, saze, nádobí), v severozápadní části nálezy zase označily kovárnu a sklad železa. Uprostřed prostranství jsou zasypané sklepy. Ve zřícenině hradu bylo objeveno i mnoho zámku a klíčů z 15. století, střely, ostruhy, uzdy, podkovy. Lépe se zachovala stavba horního hradu, vybudovaná na strmé skále a chráněná hradbou. Horní hrad tvoří jediná věžovitá budova paláce. Přízemí bylo bez oken – v prvním i druhém poschodí byla menší okna – a donedávna byl zachován i zbytek třetího poschodí, kde byla velká okna. Dobu vzniku hradu Košťálova neznáme. V l. 1276 – 1303 se připomíná Petr z Košálu (či Košálova), což byla lokalita – podle místního určení šlechticů uvedených spolu s Petrem – nepochybně totožná s naším Košťálovem. Není však jasno, zda se jméno vztahovalo ke vsi či k hradu. Podle charakteru stavby, kdy vlastní hrad tvořila jen obezděná velká kvádrová obytná věž, mohl vzniknout i na počátku 14. století. Je zajímavé, že prvá zpráva o hradu se nezmiňuje o jeho držiteli, ale o jeho purkrabím Alešovi mladším ze Slavětína. Kronikář Beneš Krabice z Veitmile v ní uvádí, že prý Alešovi a jeho manželce spálil blesk při bouřce v r. 1372 tehdy módní dlouhé špice škorní. Aleš ze Slavětína se kvůli nějakému sporu s duchovním dostal též do klatby a je o něm zmínka ještě v r. 1380. Kdo však postavil dost výstavný a tedy nepochybně nákladný hrad? Nemohl to tedy být některý drobný šlechtic. I existence zdejšího purkrabího se zdá nasvědčovat některému významnějšímu držiteli. V literatuře se vyskytují názory, že to byl hrad královský, avšak pro tento názor chybějí důkazy. V 15. století patřil Kaplířům ze Sulevic, ale ve 14. století se nikdo z tohoto rodu nepíše po Koštálově. Rovněž nikdo z Házmburků není v souvislosti s Košťálovem uváděn, i když z polohy hradu lze předpokládat, že mohl chránit házmburské panství ze severu. Slavětínští prodali Slavětín v 60. letech 14. století Vartemberkům a ti ho postoupili Házmburkům; rody Házmburků a Slavětínských byly i spřízněny sňatkem. Z toho vyplývá, že v nějaké blíže těžko stanovitelné spolupráci těchto rodů je též třeba hledat vznik hradu Košťálova. (I. A. Sedláček předpokládal, že hrad byl v předhusitské době v držení Házmburků). Počátkem husitské doby patřil hrad již Kaplířům se Sulevic a byl r. 1422 husity obléhán. Kaplířové také získali městečko Třebenice (patřící původně klášteru sv. Jiří na Pražském hradě) a toto držení jim jako katolíkům Zikmund potvrdil. Vzniklo tak větší panství, pro něž byl Košťálov vojenskou oporou a Třebenice městským střediskem. V rodě Kaplířů se hrad udržel i dále, i když Třebenice Kaplířové ztratili r. 1460 (po r. 1547 je získal opět klášter sv. Jiří). V r. 1486 došlo k rozdělení kaplířovského panství – ale hrad měl být otevřen všem bratrům, kteří si panství rozdělili, a rovněž hájit jej měli společně. Dobeš Kaplíř, držitel Sulevic, měl sídlo ve velkém domě v dolním hradě, Jan, majitel Čížkovic, měl přebývat též na dolním hradě v dolním domku. Zdislav pobýval v horním hradě. Později přešel hrad na Zdislavovy syny Jana a Mikuláše. Protože však hrad přestal vyhovovat zvýšeným nárokům nových majitelů, byly u dvora a vsi Košťálova postaveny dvě tvrze. Hrad chátral a ve třicetileté válce byl již pustý..

7.3. 2006 Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy
1.7 min
Ikona Běla a Košál
Běla si oblíbila muže jménem Košála, bohatého zemana, a pojala ho za manžela. Sídlili spolu na hradě Bílině, v žírném, úrodném kraji, jímž protékala bystrá říčka. ...
2.9. 2002, Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků

Když jejich pozemky nestačily pro četná, množící se stáda, hledali sobě nové sídlo. Zalíbil se jim vrch nad údolím potoka Modly i vystavěly na něm nový, pevný hrad. A protože se jejich první hrad zval po Běle Bílina, dali svému novému sídlu jméno Košťálov (hrad Košálův). Když byly lesy pod horou vypraženy ohněm a vznikly tu nové dědiny, vyjela si Běla s pěti svými družkami koňmo z Bíliny na hrad Košťálov. Cestou přes pohoří vyřítili se na ně z lesa dva statní, huňatí medvědi a s obou stran jim zastoupili cestu, takže nemohly z léčky prchnouti. Tu seskočila Běla s koně, dávajíc tak dívkám příklad, a všechny se hned obořily svými oštěpy na líté šelmy. Ubodaly je a ubily, vsedly na koně a šťastně dojely cíle. Košál, uslyšev o té příhodě, poslal sluhy pro zabité medvědy, dal je stáhnouti a jejich kůži k poctě své statečné ženy pověsiti na bránu Košťálova. V těch místech, kde se událo přepadení, byl les vymýcen a postaven tu dvorec Medvědice. Zatím co Běla pobývala na Košťálově, přišel do kraje ležícího od Bíliny na půlnoční stranu s početnými stády bohatý zeman Kolostoj. Jeho pastýři našli tu pramen horké vody. Kolostoj, usadiv se v jeho blízkosti, postavil si tu hrad Teplice. Na Bělinu žádost vypravil se Košál s nevelikým vojskem proti vetřelci, chtěje ho z kraje vypuditi a hrad mu rozbořiti. Avšak Kolostoj zpozoroval včas nebezpečí a přichystal se řádně k obraně. Když se Košál, obhlížeje si hradby, přiblížil na dostřel, napjal Kolostoj luk a proklál mu obnaženou hlavu šípem. Pak vyrazil se svým lidem z hradu a přinutil Košálovo vojsko na zmatený útěk. Desátého dne nato rozžehnala se se světem i Běla, zdrcená žalem nad smrtí milovaného muže..

2.9. 2002 Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků
Ikona Hlídač pokladu
Podle místní pověsti je na hradě ukryt poklad, který hlídá pes s ohnivýma očima. Je možno se k němu dostat jen na Květnou neděli. ...
14.1. 2005, Labyrintem tajemna (M.Stejskal)

Jistý muž prý kdysi nalezl trhlinu ve skále, odehnal psa a nabral si peněz. Doma však shledal, že si nabral jen bezcenné střepiny, a do rána zemřel..

14.1. 2005 Labyrintem tajemna (M.Stejskal)

Půdorys místa


Komentáře

Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT), Jenčice

Místa v okolí

 Holý vrch
 kaple
 Skalka
 Skalka
 Boreč
 Vlastislav
 židovský hřbitov
 kostel sv. Václava
 Dlažkovice
 Režný Újezd
 Čížkovice
 Pnětluky
 kostel sv. Jakuba
 Lucký mlýn
 Oltářík
 Lovoš
 křížek u cesty
 židovský hřbitov
 Ostrý
 evangelický kostel
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Kateřiny
 Velemín
 výklenková kaple
 Velemín
 radnice
 kostel sv. Václava
 Lovosice
 Blešno
 kamenolom
 židovský hřbitov
 U Zámečku
 Oparno
 Bílý Újezd
 kostel sv. Martina
 socha sv. Prokopa
 Milešov
 Házmburk
 synagoga
 Třebívlice
 Windsor
 kostel sv. Václava
 Žernosecké jezero
 socha sv. Anny
 Lukavec
 zvonička
 Kalvárie
 boží muka
 socha sv. Václava
 kostel sv. Mikuláše
 Velké Žernoseky
 hradiště Hrádek
 Milešovka
 Vrbičany
 Hradišťany
 kostel sv. Václava
 Libochovany
 Líska
 kaple sv. Václava
 kostel sv. Matouše
 kostel sv. Bernarda
 sloup sv. Bernarda
 cihlářská pec
 boží muka
 Štěpánovská hora
 socha sv. Václava
 židovský hřbitov
 kostel sv. Vavřince
 Radobýl
 vila Pfaffenhof
 Kamýk
 židovské město
 pivovar
 městský špitál
 pomník J. E. Purkyně
 synagoga
 sloup Panny Marie
 Koštice
 Kamýk
 mikve
 mlýn na Ohři
 kostel Všech svatých
 Libochovice
 Radejčín
 kostel sv. Jakuba
 kaple sv. Floriána
 kamenný kříž
 kostel sv. Kateřiny
 kostel sv. Martina
 Klímův mlýn
 kostel sv. Prokopa
 kaple sv. Václava
 vodní elektrárna
 hrob rodiny Sanderovy
 Hradištko
 kostel sv. Václava
 koncentrační tábor
 Kamýk
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Barbory
 kostel sv. Vavřince
 kapitulní konzistoř
 kanovnické domky
 Šebín
 Poplze
 kaple
 proboštství
 kostel sv. Václava
 Levousy
 bašta Baba
 katovna
 kaple
 Máchova světnička
 kostel sv. Vojtěcha
 historické sklepy
 dům č. p. 41
 dům U Zlaté kotvy
 dům U Pěti panen
 Jezuitská hvězdárna
 barokní mlýn
 Diecézní muzeum
 Libčeves
 vodárenská věž
 dům U Zlaté hvězdy
 morový sloup
 dům U Modrého hroznu
 dům Dvojče
 Měšťanský pivovar
 kašny s delfíny
 městské opevnění
 Tyršův most
 Hetov
 dům U Černého orla
 dům Kalich
 Litoměřice
 pivovar Liebshausen
 socha sv. Vavřince
 železniční tunel
 Ravelin č. XVIII.
 stará radnice
 Městská věž
 kostel Všech svatých
 Brňany
 průmyslový vodovod
 kostel sv. Vavřince
 Wieserův dům
 městský špitál
 kostel sv. Prokopa
 dům inženýrů
 Evaň
 socha Ecce Homo
 kaple sv. Josefa
 radnice
 proviantní sklad
 evangelický kostel
 důstojnický dům
 jízdárna
 Brozany
 Pátek
 Brozany
 jezdecká kasárna
 pivovar
 Hlavní pevnost
 mlýn
 kostel sv. Gotharda
 silniční most
 Kamýk
 Pátek
 kaple Panny Marie
 Hlinná
 Mostka
 kostel sv. Jakuba
 kostel sv. Mikuláše
 Paradies
 Stradonka
 silniční most
 socha sv. Linharta
 studniční kaple
 kaple
 fara
 kaple sv. Václava
 boží muka
 fara
 kostel sv. Jiljí
 Stradonice
 Bílé stráně
 Pieta
 dub U Umučeného
 kostel sv. Václava
 Hrdly
 Malá pevnost
 kamenný most
 kostel sv. Martina
 kamenný most
 kostel sv. Klimenta
 špitál
 Varhošť
 Hliňany
 Přemyslův pomník
 Budyně nad Ohří
 synagoga
 kostel sv. Václava
 boží muka
 kostel sv. Vavřince
 Brník
 boží muka
 špýchar
 Hradiště
 Velvěty
 Žitenice
 kaple sv. Jiří
 kostel sv. Havla
 Žichov, Schichow
 boží muka
 Hrobčice
 kostel sv. Vavřince
 Mirošovice
 kaple sv. Víta
 židovský hřbitov
 kaple sv. Floriána
 kostel sv. Havla
 kaple sv. Jiří
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Václava
 Pohádkový les
 Oblík
 sloup s Pietou
 kostel sv. Kateřiny
 kostel sv. Josefa
 Světec
 kostel sv. Barbory
 Lbín
 menhir Baba
 Bílina
 pivovar
 kostel sv. Martina
 vodojem
 Křemýž
 Panský dům
 Ladenburg
 kaple sv. Anny
 kaple sv. Prokopa
 Vršovice
 kostel Všech svatých
 Mšené
 Tašov
 Tuchlov
 kostel sv. Vavřince
 Martiněves
 Stříbrník
 Lucemburkův kopec
 kamenný most
 vrchnostenský dvůr
 kostel sv. Matouše
 Zabrušany
 inundační most
 Panna
 kostel Matky Boží
 židovský hřbitov
 Louny – MPR
 barokní špitál
 kostel sv. Mikuláše
 městské hradby
 kostel sv. Petra
Základní informace místa
ID místa: 182
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 27.6.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

Naposledy navštívené

reklama