Havlíčkův dům

Havlíčkův dům stojí v levé horní části stejnojmenného náměstí, které je od roku 1990 součástí památkové zóny ve středu města. Samotné náměstí bylo původně dřevěné a po požáru v roce 1340 byly dřevěné domy postupně nahrazovány kamennými, které později prodělaly renesanční přestavbu s barokními štíty. Většina domů má dosud rozsáhlé podzemní chodby a sklepy, často vzájemně propojené. Ale zpátky k Havlíčkovu domu. Renesanční stavba ze 16.století byla ještě novogoticky upravena architektem Františkem Schmoranzem ze Slatiňan a to po dvou požárech, které ji krátce před tím zachvátily. Dům zvýrazňuje nárožní arkýř s věžičkou. V jeho počátcích se mu říkalo Hankovský, později Rolandovský dům, po Tobiáši Rolandovi, který odtud v roce 1628 odešel do vyhnanství. V roce 1832 dům koupil kupec Matěj Havlíček, který byl otcem Karla Havlíčka Borovského, který zde žil do svého odchodu do Ruska a také studoval na blízkém Brodském gymnasiu, kde studovala mimochodem i řada jiných význačných osobností, jako například Josef Dobrovský či Bedřich Smetana. Dům je spojen i s jeho pozdější „buditelskou činností“ po návratu z Ruska v roce 1844, zde byl později v roce 1851 také zatčen. Vrátil se sem z vyhnanství v Brixenu až v roce 1855, jen několik dnů po smrti své ženy Julie, s podlomeným zdravím a o rok později sám umírá. Už v roce 1871 byla do domu vsazena jeho pamětní deska, v té době tu ještě žila jeho dcera a matka. Dnes je v domě instalován památník Karla Havlíčka Borovského pod hlavičkou příspěvkové organizace Muzeum Vysočiny. Expozice v jeho bývalém bytě je přístupná veřejnosti.