
Kostel sv. Kateřiny je jednolodní s presbytářem se zkosenými rohy a v ose navazující pravoúhlou sakristií. V průčelí je předsazena hranolová věž. Jednolodní stavba s kněžištěm o něco užším než kostelní loď. Obě prostory mají plochý strop, jen sakristie, která je na východním konci kostela, je sklenuta plackou. Věž má podsebití a je kryta plechovou stanovou střechou a cibulí. Loď i sakristie jsou kryty plechem. Již v roce 1843 došlo ke krádeži dvou kostelních zvonů. Roku 1969 uhodil do kostela blesk a ten vyhořel. Po následných opravách byl v roce 1972 opět otevřen a uveden do provozu. V současné době po neustávajícím vykrádání bohužel neobsahuje již žádné cenné a ani historicky zajímavé předměty či zařízení. Kostel sv. Kateřiny je památkově chráněn od roku 1963.
O samotě stojící gotický kostel v blízkosti štoly vedoucí pod kopcem je pozůstatkem zaniklé středověké hornické osady. Připomínán je v roce 1350 jako farní. První písemná zpráva však pochází již z roku 1265. Z listiny však vyplývá, že kostel tu byl vystavěn již mnoho let předtím. Jeho založení lze přisoudit s největší pravděpodobností německým horníkům, kteří v jeho okolí těžili stříbrnou rudu. Při tažení husitů na Přibyslav roku 1424 byl kostelík vypálen a došlo pravděpodobně i k celkovému zániku okolního sídliště, které však již bylo téměř vylidněno. Větší zápis pochází až z roku 1692, kdy byla vystavěna nová věž. Úpravami prošel v polovině 17. století. Na přelomu 18. a 19. století byla zamítnuta žádost o zřízení kaplanství ve Stříbrných Horách a taktéž i žádost o přifaření k městu Přibyslavi. V 1. polovině 19. století se z důvodu velké zchátralosti uvažovalo o zrušení a zbourání… číst dále
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.