© Jiří Čížek 08/2019
Přibyslav je jako obec nad Sázavou prvně zmiňována r. 1257, jako město pak r. 1366. Původní hrad z 13. stol., založený k ochraně stříbrných dolů, byl zničen husity r. 1424. V místě bývalého hradu stojí kostel Narození sv. Jana Křtitele gotického původu a v jeho sousedství městská věž z r. 1497, pozůstatek městského opevnění. Kostel je farním pro farnost Přibyslav a konají se v něm pravidelné bohoslužby.
Městem prochází silnice I/19 v úseku mezi Havlíčkovým Brodem a Žďárem nad Sázavou. Tatáž města spojuje i železniční trať 250, na níž má Přibyslav nádraží a která dále pokračuje do Brna a na Slovensko.
Kostel je postaven na křížovém půdorysu s půlkruhově uzavřeným presbytářem a obdélnou sakristií s oratoří v patře po severní straně. Rohy západního průčelí jsou konkávně prohnuty a v nich jsou niky s barokními sochami sv. ...Jana Nepomuckého a Jana Křtitele. Průčelí vrcholí trojúhelníkovým štítem se sochou Immaculaty. Podélná loď je sklenuta dvěma poli valené klenby s lunetami, příčná loď valenými klenbami se třemi lunetami, presbytář pak jedním polem křížové klenby bez žeber. Rokokové vnitřní zařízení je jednotné z 2. poloviny 18. stol. Hlavní oltář je rámový s obrazem Narození sv. Jana Křtitele, nad obrazem socha Boha Otce, při stěnách sochy sv. Petra a Pavla. V příčné lodi jsou dva shodné portálové oltáře z umělého mramoru. Rokoková kazatelna je zdobena sochami čtyř evangelistů, proti ní velká křtitelnice. Křížová cesta z r. 1880 pochází z dílny Jana Heindla ve Vídni. Varhany z r. 1849 Johanna Wiktory byly r. 1890 nahrazeny novým nástrojem z dílny pražského varhanáře Emanuela Štěpána Petra (1853-1930). Opravovány byly v letech 1903, 1933, 1987 a 2011. Stavba s křížovou lodí má sedlovou střechu se sanktusníkem. Spolu s vedle stojící věží je kostel od r. 1958 chráněn jako kulturní památka ČR..
Současný kostel Narození sv. Jana Křtitele byl nově vystavěn v letech 1750-1753 na místě původního kostela gotického, který byl těžce poškozen r. 1424 při dobývání města husity. ...V r. 1750 totiž rozhodl pobělohorský majitel panství Karel Maxmilián z Ditrichštejna o stavbě nového kostela, jehož základní kámen byl položen 1. dubna téhož roku. Slavnostně vysvěcen byl v r. 1753. V r. 1767 však kostel stejně jako celou Přibyslav zasáhl požár. Poškodil střechu kostela i blízkou gotickou městskou věž (viz heslo Přibyslavská věž), v níž byl žár tak silný, že roztavil zvony i hodinový stroj. Střechu se podařilo opravit ještě téhož roku. V r. 1891 restauroval interiér kostela Antonín Sucharda. I později pokračovaly další úpravy kostela. Když byla nahrazována původní dřevěná podlaha kamennou dlažbou, bylo nalezeno několik fragmentů původního gotického zdiva, dlažby a několik náhrobních desek. Po 2. vatikánském koncilu byla odstraněna barokní mříž, která oddělovala presbytář od zbylé části kostela. Při odvlhčování zdiva byly při archeologickém průzkumu prozkoumány výkopy a zrušené okolní hroby. V r. 2002 byla zahájena přístavba sakristie a byla opravena bývalá hřbitovní zeď..
