jezdecká socha Jana Žižky

Během jeho existence bylo předloženo mnoho návrhů, žádný z nich však nebyl dlouho realizován. Teprve roku 1931 byl k práci na soše vyzván zkušený sochař Bohumil Kafka, žák J. V. Myslbeka. Kafka přistoupil k zadání velmi zodpovědně, s týmy znalců konzultoval i takové podrobnosti jako plemeno koně, detaily dobové výzbroje a výstroje, koňských postrojů. Jako předstupeň před realizací konečné podoby sochy o výšce 9 metrů a délce 9,6 metru nemohly chybět skici a modely v menších měřítkách. Jeden z takovýchto modelů je součástí sbírek husitského muzea v Táboře. Socha, stojící dnes v parku poblíž přibyslavského zámku (tedy v dalším místě spojeném s životem a smrtí vojevůdce), je s největší pravděpodobností dalším takovým zkušebním kusem datovaným do roku 1935. Tolik se alespoň dá vydedukovat z velmi skoupých informací, které se nám o přibyslavském Žižkovi podařilo zjistit..