městské opevnění

Opevnění města Havlíčkova Brodu, tehdy ještě Německého Brodu, vzniklo v období 1310 – 1350 na základě udělení privilegia od synů Smila z Lichtenburka (tehdejších pánů Německého Brodu). Celková délka hradby byla přibližně 1500m a podle novodobých zjištění byla do 1m silná a přibližně 4m a více vysoká. Tento údaj je však hypotetický, archeologicky je potvrzená jen její síla a to, že stála na mělkých základech. Před hradbou byl navíc v 11m vzdálenosti příkop, jehož hloubka dosahovala 4m a byl asi 12m široký. Do dnešní doby se však nedochoval, protože byl systematicky zavážen dlouhou dobu odpadem. Celý hradební systém pak byl podporován čtyřmi baštami a dvěma branskými věžemi, a to Dolní a Horní městskou bránou. Jeho síla se pak osvědčila při husitském obležení. V roce 1472, patrně v souvislosti s hrozbou tureckých nájezdů, byl tento hradební komplex ještě zesílený parkánovou hradbou s baštami, postavenou mezi stávající hradbu a příkop. Ani tohle zesílení však neodolalo švédskému náporu v období třicetileté války. Švédové pak hradby záměrně pobořili. K jejich rozebírání na materiál pak docházelo i nadále až do 20.století. Do dnešní doby se dochovaly úseky rekonstruované parkánové hradby s baštami na východní straně městského jádra a v jižní až jihozápadní části města u řeky Sázavy. Z původního hradebního opevnění ze 14.století se zachovala jen jediná nárožní bašta, zvaná Štáflova. Dnes je v ní instalován (od roku 1957) památník malíře Otakara Štáfla. Je zde možné prohlédnout si předměty dokumentující jeho život a dílo a také jeho plastické obrazy ze života Karla Havlíčka Borovského. Také je zde několik historických fotografií týkajících se právě hradebního opevnění. Bašta je uzamčená a vstup do ní lze domluvit v informačním centru Nové Radnice na náměstí.