Opevnění města bylo vybudováno v l. 1310-50. Hradby s 4 baštami a 2 branskými věžemi byly dlouhé 1500 m, silné do 1 m. Před hradbami byl hluboký příkop. R. 1472 bylo opevnění zesíleno parkánovou hradbou s baštami. Švédové město přesto dobyli. Hradby byly později rozebírány na stavební materiál.
Hlavní obrázek místa
Kalinovo nábřeží
© Ivo Rozehnal 07/2022
Opevnění města Havlíčkova Brodu, tehdy ještě Německého Brodu, vzniklo v období 1310 – 1350 na základě udělení privilegia od synů Smila z Lichtenburka (tehdejších pánů Německého Brodu). Celková délka hradby byla přibližně 1500m a podle novodobých zjištění byla do 1m silná a přibližně 4m a více vysoká. Tento údaj je však hypotetický, archeologicky je potvrzená jen její síla a to, že stála na mělkých základech. Před hradbou byl navíc v 11m vzdálenosti příkop, jehož hloubka dosahovala 4m a byl asi 12m široký. Do dnešní doby se však nedochoval, protože byl systematicky zavážen dlouhou dobu odpadem. Celý hradební systém pak byl podporován čtyřmi baštami a dvěma branskými věžemi, a to Dolní a Horní městskou bránou. Jeho síla se pak osvědčila při husitském obležení. V roce 1472, patrně v souvislosti s hrozbou tureckých nájezdů, byl tento hradební komplex ještě zesílený parkánovou hradbou s baštami, postavenou mezi stávající hradbu a příkop. Ani tohle zesílení však neodolalo švédskému náporu v období třicetileté války. Švédové pak hradby záměrně pobořili. K jejich rozebírání na materiál pak docházelo i nadále až do 20.století. Do dnešní doby se dochovaly úseky rekonstruované parkánové hradby s baštami na východní straně městského jádra a v jižní až jihozápadní části města u řeky Sázavy. Z původního hradebního opevnění ze 14.století se zachovala jen jediná nárožní bašta, zvaná Štáflova. Dnes je v ní instalován (od roku 1957) památník malíře Otakara Štáfla. Je zde možné prohlédnout si předměty dokumentující jeho život a dílo a také jeho plastické obrazy ze života Karla Havlíčka Borovského. Také je zde několik historických fotografií týkajících se právě hradebního opevnění. Bašta je uzamčená a vstup do ní lze domluvit v informačním centru Nové Radnice na náměstí.
Roman Řezáč, 22.6. 2005
otvíračka

Štáflova bašta

Štáflova bašta je uzamčená, na prohlídku se lze domluvit v informačním centru na Nové radnici. Informační centrum má otevřeno: po-pá 9:00 - 17:00, so 8:00 - 12:00

Roman Řezáč, 22.6. 2005

Vysočina,  Havlíčkův Brod  (HB), Havlíčkův Brod

Místa v okolí

 stará radnice
 morový sloup
 Malinův dům
 Havlíčkův dům
 Štáflova chalupa
 Stamicův dům
 kostel sv. Kateřiny
 Hnátův kámen
 kostel sv. Vojtěcha
 židovský hřbitov
 Hadrburg
 Ronovec
 kaple
 kostel sv. Víta
 Dolní Krupá
 Kvasetice
 kaple Panny Marie
 evangelický kostel
 kamenný most
 Rozsochatec
 kamenný most
 kostel sv. Kateřiny
 Skřivánek
 Smilov
 Česká Bělá
 kostel sv. Mikuláše
 kutiště Poperk
 Věž
 Most sv. Lutriána
 Žižkova mohyla
 Tržní panák
 Úsobí
 boží muka
 Štoky
 Přibyslavská věž
 boží muka
 boží muka
 Přibyslav
 boží muka
 poštovní stanice
 Lipnice
 kostel sv. Víta
 zvonice
 boží muka
 zámecká sýpka
 rychta (dům čp. 73)
 Železné Horky
 boží muka
 boží muka
 Herálec
 Čertův stolek
 mariánský sloup
 Světlá nad Sázavou
 kostel sv. Martina
 Sklo a kámen
 bývalý špitál
 radnice s kašnou
 středověké podzemí
 kostel sv. Václava
 Ronovský most
 Ronov nad Sázavou
 Chotěboř
 boží muka
 židovský hřbitov
 Nejepín
 kostel sv. Jiří
 Sokolov
 návesní kaple
 Zboží
 Ronov
 boží muka
 boží muka
 židovský hřbitov
 Orlík
 Bačkov
 Klešter
 boží muka
 zvonička
 Větrný Jeníkov
 Polná
 Dolní brána
 kostel sv. Barbory
 děkanství
 Panský pivovar
 dům U Rytířů
 Hastrmanka
 Měšťanský pivovar
 Soběnov
 Kroměšín
 Židovské město
 boží muka
 synagoga
 kaple
 pamětní kámen
 Libice nad Doubravou
 kostel sv. Jiljí
 boží muka
 Štěpánov
 Smrdov
 Nový Studenec
Základní informace místa
ID místa: 3257
Typ místa: ostatní
Podkategorie: brána, opevnění
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 22.6.2005
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama