
Přibyslav je město bohaté na pamětihodnosti - vedle renesančního zámku na místě gotického hradu (dnes Hasičské muzeum) je zde i Městské muzeum ve kterém funguje i turistické informační centrum. Okolo farního kostela Narození sv. Jana Křtitele je komplex budov tvořený farou, městskou věží (přístupnou po dobu letních prázdnin), bývalou školou a špitálem. Ve městě je velké množství drobnějších památek - božích muk, křížů, pomníků a dalších drobných zajímavostí. Za zmínku stojí i štola Pod farou - zachovalé středověké báňské dílo, přístupné příležitostně pro odbornou veřejnost. Město je dobře dostupné hromadnou dopravou (vlak i autobus), centrem prochází několik značených turistických tras, naučných stezek i cyklotras.
Dřík je polygonální, v horní části zakončený kalichově se rozšiřující hlavicí a římsou. Na dříku je reliéfní znak Ditrichštejnů. Na římse je čtyřboký nástavec přecházející v komolý jehlan. Na něm je plechový latinský kříž se siluetou barevně zdobené Piety, pravděpodobně z 19. století. Památka je chráněna od roku 1958..
Zdejší těžební činnost však poměrně brzo - již ve 14. století - ustala a horníci odešli většinou do Kutné Hory. Do historie města se výrazně zapsali husité. Na začátku října 1424 město oblehli a 11. října v nedaleké obci Šenfeld (dnes Žižkovo pole, místní část města) zemřel Jan Žižka. Husité přesto Přibyslav dobyli a používali ji až do bitvy u Lipan jako základnu pro výpady na Moravu. Další historie je spojena s Hynkem Ptáčkem z Pirkenštejna, pány z Poděbrad a Kunštátu, s rodem Trčků z Lípy a po Bílé hoře s Dietrichštejny a Clam – Gallasy. Za 2. světové války zde byl českými četníky zastřelen divizní generál Vojtěch Boris Luža (významný člen Obrany národa) a poručík Josef Koreš. Na konci války se v okolí města bojovalo ještě 5. května a město bylo poškozeno sovětským bombardováním..