
Boží muka v podobě žulového sloupu mají ráz renesanční kamenické práce, pocházejí však pravděpodobně až ze 17. století. Podstavec je čtyřboký, s hrotitými výběžky. Dřík je polygonální, v horní části zakončený kalichově se rozšiřující hlavicí a římsou. Na dříku je reliéfní znak Ditrichštejnů. Na římse je čtyřboký nástavec přecházející v komolý jehlan. Na něm je plechový latinský kříž se siluetou barevně zdobené Piety, pravděpodobně z 19. století. Památka je chráněna od roku 1958.
Přibyslav (německy Primislau) je město s historií sahající do 13. století. V té době bylo po Jihlavě druhým nejdůležitějším střediskem těžby stříbra. Zdejší těžební činnost však poměrně brzo - již ve 14. století - ustala a horníci odešli většinou do Kutné Hory. Do historie města se výrazně zapsali husité. Na začátku října 1424 město oblehli a 11. října v nedaleké obci Šenfeld (dnes Žižkovo pole, místní část města) zemřel Jan Žižka. Husité přesto Přibyslav dobyli a používali ji až do bitvy u Lipan jako základnu pro výpady na Moravu. Další historie je spojena s Hynkem Ptáčkem z Pirkenštejna, pány z Poděbrad a Kunštátu, s rodem Trčků z Lípy a po Bílé hoře s Dietrichštejny a Clam – Gallasy. Za 2. světové války zde byl českými četníky zastřelen divizní generál Vojtěch Boris Luža (významný člen Obrany národa) a poručík Josef Koreš. Na konci války se v okolí města bojovalo ještě 5. května a město… číst dále
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.