Turistické cíle v okolí obce Chvalšiny

Tradice pašijových her v Hořicích sahá snad do 13. stol. Přerušit ji měla třicetiletá válka. Konání her doloženo od roku 1816, 25. 6. 1893 bylo otevřeno pro tento účel postavené divadlo. S přestávkami za obou světových válek se hrálo do roku 1948, divadlo zaniklo v 60. letech. Obnova po roce 1990.

Dobře zachované příkopy a valy hrádku Boršov nad Vltavou v blízkosti vsi Zahorčice.. Historické prameny se o boršovském hrádku výslovně nezmiňují. V roce 1261 je ale jmenován Albert z Boršova a poté i jeho bratr Beneš z Boršova.

Pozdně barokní boží muka ve formě hranolového pilíře s kapličkou s nikami a se stanovou stříškou s křížem. Na zadní ploché straně kapličky datace ve štuku - 1834. Patří do souboru božích muk a kapliček provázejících poutní cesty směrem k poutnímu místu Kájov.

Barokní pískovcová boží muka z r. 1651 stojí v Rooseveltově ulici při domu čp. 69. Na nízkém kvádrovém podstavci je datace a německý nápis, lucerna je opatřena mělkými nikami, zdobenými obrázky světců. Boží muka jsou zakončena kamennou koulí a kovaným dvouramenným křížem. Jsou opravená a udržovaná.

Pozdně gotická boží muka, součást souboru prací související s produkcí rožmberské kamenické huti. Na kaplici 4 datace - 1508, 1633, 1718 a 1925. Na čtyřbokém podstavci je umístěn osmihranný dřík a na něm kaplice se 4 štítky; na vrcholu železný křížek. Pův. obrázky se nedochovaly, nahrazeny novými.

Zvláštně pojatá dřevěná boží muka na kamenném sloupu stojící na návsi u parkoviště; krytá stanovou stříškou a vrcholící kovovým hrotem s makovičkou. Doba vzniku nezjištěna.

Jediná zachovaná boží muka z tzv. Růžencové cesty. Původně soubor 15 božích muk, v době zápisu do ÚSKP jich zbylo jen 8; nyní pouze tato. Památkově chráněná.

Zaniklá středověká a renesanční tvrz v areálu dochovaného panského dvora na okraji osady. Od 17. století za majetku vyšebrodského kláštera upřednostěna jeho hospodářská funkce. Po požáru v r. 1819 celkově přestavěn do současné podoby. Nepřístupný. Soukromý majetek.

Renesanční letohrádek Rožmberků, v baroku několikrát rozšířený. První provedla Marie Arnoštka z Eggenbergu r.1672. Josef Adam Schwarzenberg v l.1748-49 rozšířil o salu terrenu. Po r. 1756 budováno jižní křídlo. Poslední úpravy po pol.19. stol.

Rozsáhlý zámecký areál postavený na místě někdejšího hradu Vítkovců ze 13. stol. Rožmberkové začali s přestavbou na renesanční zámek. Následovaly barokní přestavby. Zachovalo se zde unikátní barokní divadlo.

Tvrz byla postavena snad již ve 13. stol., kdy se zmiňují pánové z Chlumu. Rod z Chlumu se r. 1318 rozvětvil: Jindřich dál seděl na Chlumu a Smil na Křemži. Dalšími majiteli byli Dubenští, Častolárové či Eggenberkové. Tvrz mnohokrát stavebně upravována až k podobě hospodářského dvora (17. stol.).

Klášterní městečko Chvalšiny vysazené roku 1293 v místech starší osady, po které dostalo jméno, si dodnes přes četné požáry a devastaci po roce 1945 zachovalo řadu domů gotického původu a především původní půdorys a hmotové uspořádání.