© Jaroslav Špiroch 05/2026
Malenice jsou obec v okrese Strakonice, 4,5 km jižně od Volyně a 15 km jižně od Strakonic. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1318. Z pamětihodností je nejznámější shora uvedený kostel sv. Jakuba Většího s malým hřbitovem, kde jsou pohřbeny významné osobnosti. Ostatní zdejší pamětihodnosti najdete v samostatných přilehlých heslech. Severně od obce na levém břehu Volyňky se nachází Malenická jeskyně - objevena v roce 1920 - s nálezy kosterních pozůstatků zvířat ze čtvrtohor. Autobusové spojení má se Strakonicemi (aut. nádraží) a Vimperkem (aut. nádraží). Prochází jí železniční trať č. 198 Strakonice - Volary (žst. Malenice nad Volyňkou). Červená turistická stezka a cyklotrasy č. 121, Volyňka a 1247B.
Kostel stojí na návrší v historické části obce, při jejím jižním okraji. Je to zděný omítaný jednolodní orientovaný kostel s obdélnou lodí a pravoúhlým neodsazeným presbytářem; na jižní straně presbytáře stojí sakristie s oratoří patře. ...Před západním průčelí je přistavěna hranolová věž. Věž je zastřešena jehlancovou střechou s makovicí a křížem, loď s presbytářem sedlovou s valbou, sakristie sedlovou; nad presbytářem je na hřebeni střechy sanktusník. Presbytář je zaklenutý křížovou klenbou se středním čtyřlistým zrcadlem; v jeho závěru jsou zachovány zbytky gotických nástěnných maleb - Smrt P. Marie, Zmrtvýchvstání, Misericordia Domini, smrt sv. Vavřince (ojedinělý námět z té doby u nás) a Adam a Eva v ráji; loď je osvětlená obdélnými okny s půlkruhovými záklenky, zaklenutá třemi poli valené klenby s výsečemi na pásech a s výmalbou od J. Majora a J. Jelínka (1928), půlkruhový triumfální oblouk, křížově podklenutá kruchta na dvou mohutných pilířích, otevřená třemi půlkruhovými oblouky, s rovným parapetem. Zařízení kostela: portálový hlavní oltář ze začátku 18. století (s pozdějšími úpravami), zlidovělým obrazem sv. Jakuba z 2. pol. 17. století; boční oltáře novogotické - na severním obraz sv. Jana Nepomuckého od A. Lhoty a sochy sv. Vojtěcha a Prokopa ze začátku 18. století, z té doby je i kazatelna; barokní cínová křtitelnice se soškou Krista; v podvěží zazděná středověká kamenná kropenka, zdobená reliéfním kružbovým panelem. V jihozápadní části hřbitova památkově nechráněná obdélná márnice se sedlovou střechou. Kolem kostela je malý funkční hřbitov nepravidelného půdorysu, který je ohraničen ohradní zdí se vstupní bránou s volutovým štítem na severu (po její pravé straně je votivní kamenný kříž s balustrádovou ohrádkou, datován Josef Bříza 1795) a s pravoúhlou jednoduchou brankou na východní straně, před ní z venkovní strany na pahorku další kamenný kříž. Památkově chráněný od 3. 5. 1958..
Původně raně gotický kostel z počátku 14. století s dřevěnou lodí; v letech 1708-1709 byla dřevěná loď zbořena a vystavěna zděná. Do dnešní podoby upraven v roce 1885; opraven v roce 1928. Na hřbitově kolem něj hroby významných osobností; památkově chráněné hroby - architekt Josef Zítek (stavitel Národního divadla v Praze a majitel nedalekého lčovického panství), archivář František Teplý (autor národopisných studií a stavba kaple sv. ...Václava), farář Václav Osvald (hrob s kvalitním kovaným a tepaným křížem z roku 1861); další významné osobnosti: režisér Zdeněk Podskalský, herečky Jiřina Jirásková a Olga Čuříková, herec Jiří Pleskot, akademický malíř Jaroslav Pešek, prof. MUDr. Marie Pešková DrSc, sbormistr Pavel Kühn..
