pohled od jihovýchodu
© Pavel Zany Komárek 4. 8. 2012
Klášter se nachází na ostrohu nad řekou Ohří na jihozápadním okraji Kadaně při staré cestě do Klášterce nad Ohří. Je nejstarším poutním místem Čtrnácti sv. Pomocníků na území českého státu a od roku 1995 patří mezi naše národní kulturní památky. Ke klášteru se dostanete za 10 min pěsky z centra Kadaně. Přímo k němu lze dojet i autem a je tu možno též zaparkovat. Stravování a ubytování je zajištěno v centru Kadaně. V dnešní době je klášter sídlem Městského muzea v Kadani, které nabízí několik okruhů prohlídek. První vás zavede do gotických a barokních sklepů, kde naleznete expozice o mineralogii, zkamenělinách a historii hornictví v regionu. Druhý vás provede přízemím budovy, v níž budete seznámeni s historií kláštera a františkánů, kteří zde žili po několik století. Poslední okruh vám umožní vstup do jednotlivých mnišských cel, jež dnes slouží k prezentaci historie královského města Kadaně. V obnovované a přes den volně přístupné klášterní zahradě je zasazena chmelnice a vinice s počínající tradicí vinobraní a výrobou místního vína. Její součástí je i okrasná barokní část sloužící k odpočinku po namáhavém dni. A samozřejmě je tu i možnost malého občerstvení. Časy prohlídek jsou uvedy níže, případně je naleznete na webových stránkách muzea.
Historické informace
První ověřitelné zmínky o klášteře, které souvisí s epochou Jana Hasištejnského z Lobkowicz, se datují počátkem 70. let 15. století. ...Během několika let byl dokončen prostorný kostel s jedním hlavním a čtyřmi bočními oltáři. Pod patronací rodu Hasištejnských z Lobkowicz, kterým klášter do roku 1481 patřil, vyrostla v letech 1483-87 nová čtyřkřídlá klášterní budova s malým dvorem uprostřed obklopeným křížovou chodbou. Úplné dokončení gotické budovy kláštera je datováno do roku 1500. V kapli sv. Kateřiny se vyskytují poprvé na našem území sklípkové klenby. Třicetiletá válka a náboženské spory zbrzdily rozvoj kláštera. Teprve ve druhé polovině 17. století se budovy opravují, kostel byl nově vybaven a byly k němu přistaveny dvě kaple při severní boční lodi. Reformy císaře Josefa II. vedly ke zmenšování poštu řeholníků a na konci 18. století bylo františkánům zakázáno žebrat. Během druhé světové války museli františkáni postoupit část svých budov potřebám Hitlerjugend. V roce 1950 areál uzavřel komunistický režim. Po dobu komunismu klášter sloužil jako archiv a depositář a z důvodů nedostatečné péče chátral. V roce 1991 se opět vrátil do rukou Řádu menších bratří - františkánů, kteří jej pro nedostatek financí i řeholníků předávají v roce 1994 biskupství litoměřickému. Ani církev však nemá dostatek finančních prostředků potřebných k záchraně tohoto unikátu odsouzeného k zániku. Proto byla uzavřena s městem Kadaň dlouhodobá nájemní smlouva. Objekt byl zařazen do projektu záchrany architektonického dědictví a město společně s Ministerstvem kultury provedlo rozsáhlou rekonstrukci areálu. V současnosti v celém klášteře pokračují práce na obnově interiéru a vnitřních maleb z doby pozdní gotiky a rané renesance. Mezi zajímavosti patří především
Gotická částečně malovaná fasáda kláštera pocházející z konce 15. století. Renesanční nástěnné malby v kostele Zvěstování Panně Marii a Čtrnácti sv. Pomocníků a vnitřní stěny klášterních chodeb zdobené freskami z období pozdní gotiky a rané renesance, ovlivněné školou saského malíře Lucase Cranacha staršího. Lobkovické pohřebiště se souborem náhrobků z přelomu gotiky a renesance s nejznámější tumbou Jana Hasištejnského z Lobkowicz, zakladatele kláštera, z roku 1517 od Ulricha Creutze s víkem nesoucím velmi naturalisticky ztvárněnou sochu kostlivce. Unikátní sklípkové klenby saského importu z konce 15. století. Ve své křehké kráse zdobí hned několik interiérů, vesměs prostor určených patrně pro zakladatelský rod Lobkowiczů..
Legenda o vzniku klášteraPřestože visel na šibenici tři dny a tři noci, nezemřel a vzhledem k tomuto zázraku jej kadaňští radní osvobodili. Popraviště přeložili na druhý konec města a na místě zázraku vystavěli kapli Čtrnácti sv. Pomocníků. V legendách se také hovoří o posvěcení zázračné studánky františkánským kazatelem a generálním vikářem řádu, sv. Janem Kapistránem v době okolo poloviny 15. století..
ne 14.30, 16.00 h. v pondělí zavřeno.
|
Přihlášení |
