socha sv. Jana Nepomuckého

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého od neznámého autora byla vytvořena v roce 1707. Socha stojí mezi Bystřickým můstkem a mostem přes Ohři. Sv. Jan Nepomucký má díky jezuitským misiím velký věhlas po celém světě, především Bavorsku a zemích Latinské Ameriky. Je uctíván jako mučedník zpovědního tajemství a patron při přírodních pohromách a povodních (díky způsobu jeho smrti). Jeho vyobrazení lze nalézt na mnoha místech, především na mostech. Kult sv. Jana Nepomuckého je nerozlučně spojen s českým barokem, kdy patřil k nejvýznamnějším světcům. Je zemským patronem Čech a Bavorska. Populární ještě za baroka se stal v dnešním Rakousku, Španělsku, v dnešní Belgii, v Polsku a díky Marii Leszczyńské také na francouzském královském dvoře. Svatojánské sochy patří k typickým atributům tradiční české krajiny. Najdeme je zejména na mostech (patron vod), ale i dalších místech. Jan je v křesťanské ikonografii zobrazován jako kanovník, tedy oblečen v albě, rochetě, klerice a kanovnickým pláštíkem s biretem. Svatozář je obvykle doplněna pěti hvězdami, v ruce drží kříž a též palmovou ratolest, někdy také knihu. Palma je symbolem vítězství, hvězdy zastupují legendu, podle níž vltavští rybáři nalezli po smrti Janovo tělo, případně pět ran Kristových či písmena latinského tacui (mlčel jsem). Nevyzrazení zpovědního tajemství je symbolizováno prstem na ústech. Hvězdy kolem hlavy jsou atribut mezi světci velmi zvláštní, neboť s hvězdami kolem hlavy je zobrazována pouze Panna Maria. Jiným atributem je jazyk, který měl být nalezen v 18. století v Janově lebce neporušený; podle nových výzkumů se však jednalo o mozkovou tkáň. Dalšími atributy jsou Palladium země české ve Staré Boleslavi kam podle barokní legendy sv. Jan putoval, most, kotva či chuďas, jemuž Jan udílí almužnu.