kostel Navštívení Panny Marie

Původně stávala koncem 16. století na místě dnešního presbytáře malá gotická kaple. Ověřená zpráva z roku 1592 hovoří o daru Adama a Margarety z Lobkovic, mešním rouchu s vyšitými jmény, znaky dárců a letopočtem. V roce 1669 byl do zbudované věžičky na hřebenu střechy instalován zvon s letopočtem 1524 ze saského Freibergu a vyzdoben oltář. V roce 1674 byl kostelík rozšířen, byla přistavěna sakristie, instalovány varhany a za dva roky rozšířen pozemek kostela. Hranolovitá věž byla na jižní stranu kostela přistavěna roku 1685 a současně byl pořízen ještě druhý zvon. Roku 1695 věnovali jezuité kapli kazatelnu. V roce 1697 měl již kostelík současnou podobu (kromě věže), a byl vyzdoben slunečními hodinami. Poslední významnou barokní přestavbou prošel kostel po polovině 18. století, přistavěno bylo také venkovní schodiště a ohradní zeď. K renovaci došlo naposledy v roce 1988. Zajímavostí je hlavní oltář zdobený bohatě akantem s granátovými jablky, datovaný kolem roku 1700, boční rokokové oltáře z 18. století jsou zasvěceny sv. Anně a sv. Janu Nepomuckému a 60 cm vysoká, pozdně gotická dřevěná socha Panny Marie Samodruhé se snědou tváří a mírně rozpjatýma rukama z doby kolem roku 1450 (nyní deponována mimo kostel). Proti hlavnímu vchodu do kostela je renovovaná kaple narození Panny Marie, v níž na kamenné soše Panny Marie Samodruhé je vyryt nápis Mater Dei 1641. Kaple na prostranství za kostelem mívala název Sunderkapelle-kaple hříšných a je podle letopočtu na oltářním kameni z roku 1768. Chomutovská Heimatskunde z roku 1898 popisuje početná procesí, přicházející v prvních třech červencových nedělích do Květnové ze širokého okolí i z mnohem větší dálky. Poutníci přicházeli s prapory, mariánskými obrazy a často i s hudbou. O poutních nedělích kostel zdaleka nestačil pro tak velké množství věřících. V té době stály ve vsi i podél cesty, vedoucí ke kostelu, dřevěné boudy s nejrůznějším zbožím i různými atrakcemi. Procesí se ale konávala i jindy, např. pravidelně 15. 8. z Blatna..

Když později vyšla celá příhoda najevo, sedlák, u kterého chlapec sloužil, vzal sošku z původního místa a schoval ji doma ve své truhle. Soška ale zmizela ze své úschovny a byla později nalezena na svém původním místě. To se několikrát opakovalo. Když se to lidé ze vsi dověděli, rozhodli se postavit ve vesnici pro sošku kapličku. Ale i dovezený stavební materiál přes noc zmizel a ráno našli vše na místě, kde pasáček našel sošku. Kapli tedy postavili tam. To se prý stalo v roce 1342..

Alžběta byla těhotná i přes svůj vyšší věk a údajnou neplodnost, její těhotenství mělo být podle zjevení Archanděla Gabriela pro Pannu Marii důkazem že Ježíšovo narození bude zázrak a zvěstování je pravdivé..