Zámek Ahníkov před demolicí
© anon., před r. 1985
V místě, kde stával pozdně renesanční zámek je již jen vytěžený prostor Dolu Nástup Tušimice (největší povrchový lom v ČR). Před demolicí byly z budovy zámku sejmuty všechny významné architektonické prvky, očíslovány a uloženy do areálu chomutovského Podkrušnohorského zooparku, kde čekají na další využití.
Není známo, kde stávala původní ahníkovská tvrz (snad už ve 13. století) – známá je až poloha stavby renesanční tvrze, nejspíš z počátku 16. století. ...Ta tvořila severní část poplužního dvora a zachovala se v podstatě netknutá stavebními úpravami. Byla to budova se sedlovou střechou a renesančními štíty. Ve druhé polovině 16. století zbudoval Linhart Steinbach ve východní části poplužního dvora novou budovu ve stylu saské renesance. Martinicové pak obě budovy propojili. Podle dispozice se zdá, že zamýšlená výsledná podoba tvrze, či už spíše zámku, nebyla realizována. Nová budova měla v hlavním průčelí nad vjezdem zdobný třípatrový věžovitý rizalit s balustrádou, omítky byly původně ozdobeny sgrafity. Na střeše byl i bohatě zdobený vikýř. Celý areál byl v následujících století několikrát přestavěn, ale svou renesanční podobu neztratil. Cenná budova zámku ve stylu saské (či severské) renesance byla i s celým areálem a vesnicí srovnána se zemí v roce 1985, kdy ustoupila těžbě uhlí..
Zakladatelem Ahníkova byl s velkou pravděpodobností syn Milhosta Mašťovského Ahník nebo též Ahně, který je doložen v letech 1196–1239. Kdy a kým byla postavena zdejší tvrz, není známo, ale je pravděpodobné, že již od 14. století zde sídlili manové hradu Hasištejna. ...Koncem 15. století vlastnil Ahníkov Mikuláš Chlup a po něm jeho dcery, od roku 1531 Petr Velemyský z Velemyšlevsi, roku 1567 Vít z Hertenberku. Bohuslav Felix z Lobkovic, pán na Hasištejně, prodal ahníkovský statek Linhartovi ze Steinbachu a hned roku 1581 jej Rudolf II. propustil z manství. Steinbach přestavěl kolem r. 1581 starou ahníkovskou tvrz na zámek ve slohu saské renesance a obýval jej i tehdy, když v roku 1606 koupil hrad Hasištejn s panstvím a připojil je k Ahníkovu. Po bitvě na Bílé hoře byl majetek Linharta mladšího ze Steinbachu konfiskován a v roce 1623 prodán Jaroslavu Bořitovi z Martinic. Martinic koupil současně i sousední statek Prunéřov, s nímž Ahníkov spojil. Nový správní celek, panství Prunéřov-Ahníkov, drželi Martinicové do roku 1791, kdy přešel na hrabata Firmiany, od nich na Wolkenstein-Trostburky (1840) a v roce 1880 na Františka Preidla a jeho dědice Emanuela Karsche, jenž vlastnil spojené velkostatky až do roku 1945. V ahníkovském zámku byly umístěny kanceláře správy spojených panství, býval tu vrchní, potom hospodářský úřad a byty úředníků. Přilehlý park se uvádí spolu s užitkovou zahradou v roce 1630..
|
Přihlášení |
