
Bývalé Mikulovice jsou přístupné autem ze silnice I/13 odbočením k průmyslové zóně Verne (na ploše někdejšího Vernéřova), odtud z okružní křižovatky k jihu, podjezdem pod I/13. Kostel je viditelný zejména v bezlistých obdobích vpravo od silnice. Příjezd je též možný po II/568 z Kadaně či Klášterce n. Ohří.
Nejbližší železniční stanicí je Klášterec nad Ohří na trati Chomutov-Cheb, necelé 2 km západně. Odtud vede nejkratší cesta vpravo od výpravní budovy (po výstupu z vlaku) po betonové silnici podél kolejiště nádraží k lesní správě, dále přes louku a lesem po úbočí Jezerní hory, kolem rybníka na někdejší hlavní ulici obce a po ní vzhůru podél potoka, celkem asi půl hodiny ostré chůze.
století. Kolem kostela se od počátku rozkládal hřbitov, ohrazený kamennou zdí. V letech 1668–70 byl kostel barokně přestavěn, v ose západního průčelí byla postavena hranolová věž, zdobená pilastry. V 19. století byl hřbitov rozšířen západním směrem. Po roce 1945 stavba chátrala. Mikulovice ani sousední Vernéřov (navazoval proti proudu potoka) nebyly sice dotčeny těžbou uhlí, ale nepodařilo se je nikdy zcela dosídlit a po rozmachu panelové výstavby v nedaleké Kadani a Klášterci se dále vylidňovaly. Roku 1986 bylo rozhodnuto o výstavbě popílkoviště prunéřovských elektráren na místě Vernéřova a likvidaci obou vsí, i když Mikulovice nebyly zasaženy ani tímto záměrem. Ten se bohužel podařilo dokončit do roku 1989 s tím, že na rozdíl od jiných lokalit se zde zachránil alespoň kostel. Ten je však bez využití a silně chátrá. Původní vnitřní vybavení bylo buď odvezeno nebo zničeno..