Turistické cíle v okolí obce Branišov

Smírčí kříž z hrubozrného pískovce na místě, kde podle pověsti zabil Bavůrek ze Švamberka syna plzeňského měšťana Palečka.

Hrad z 1. poloviny 14. století. V 16. století k hradu přistavěny dvě čtyřhranné věže. Za třicetileté války dosti pobořen a částečně opraven až v polovině 19. století.

Původně gotický hrad ze 14.stol. V 1. polovině 16.století byl hrad přestavěn a rozšířen do dnešní podoby. Za třicetileté války několikrát pleněn a označen jako pustý. V roce 1753 k hradu přistavěn barokní zámek.

Botanická zahrada založena v letech 1918-1935 šlechtickými majiteli bečovského panství, po 2. světové válce zničena. Od r. 2005 postupně obnovována dobrovolníky na ploše 9 ha. Jediná u nás financována pouze neziskovou organizací, od r. 2014 člen Unie botanických zahrad ČR.

Původně gotická tvrz byla v 16.st.přestavěna na renesanční zámek. Vlastníkem byl předchůdce rodu Kryštofa Haranta-Bušek z Bezdružic. Poslední majitelé Löwensteinové zámek r.1868 předali rak.-uher. úřadům pro účely soudu a vězení.

Slovanské výšinné hradiště ze střední doby hradištní ( 8.–9. století), valy a příkop zachované zejména na jižní straně. Menší plocha na severozápadě byla zřejmě samostatně opevněná akropole,. V lese pod hradištěm mohylové pohřebiště se 45 mohylami.

Zděná barokní boží muka byla vystavěna v první polovině 18. století. Rekonstruována byla v roce 1904, po roce 1945 dlouhodobě chátrala. Opravena byla na začátku 90. let 20. století a v roce 2013. Do jedné z nik v lucerně byla tehdy umístěna drobná soška sv. Antonína Paduánského s Ježíškem.

Mlýn u potoka Velká Trasovka stával v této lokalitě již v době 1. vojenského mapování, tedy před polovinou 18. století. První známý majitel je Anton Wohlrat, který mlýn vlastnil v roce 1841. Mlýn fungoval do konce 40. či začátku 50. let 20. století, od 60. let z něj zbyly jen rozvaliny.

Renesanční kamenná boží muka u rozcestí silnic na Teplou a Vidžín severně nad městečkem. Prostý válcový sloup s výklenkovou hlavicí z místního kamene z roku 1586.

Torzo barokních kamenných božích muk, které dal zhotovit Řehoř Ridler r. 1679. Původně byla vysoká 4,3 metrů, na dochovaném soklu byl sloup s kaplicí završenou kamenným křížkem jetelového tvaru. V nikách kapličky byly následující obrázky: ukřižování, orant, Kristus u sloupu a sv. Veronika s rouškou.

Sloupková žulová boží muka pochází z roku 1828, svým tvaroslovím navazují na barokní kamenná boží muka v této oblasti. Hranolový sokl je ozdoben datací a monogramem „GK“, krychlová kaplička s nikami je prázdná. Památkově chráněna jsou od roku 1958. V jejich těsné blízkosti stojí klasicistní kříž.

Žulová boží muka s kvádrovitým dříkem z první poloviny 19. století, nedávno restaurovaná. Z čelní strany soklu je nápis „Gewidmet zur Ehre Gottes von Franziska Heintzin den 20 Oktober 1824“ Lucerna je zdobená mělkou nikou s reliéfem Ukřižovaného. Boží muka jsou památkově chráněna od roku 1958.