Zříceniny hradu ze 14. st. Poč. 15. st. zpustlý, obnoven husity po r. 1424, dobyt a vypálen r. 1428 a 1435. R. 1450 znovu obnoven. R. 1471 neúspěšně obléhán. Zpustl před r. 1542. V neprostupném terénu dochovany zbytky budov, rozsáhlé valy a příkopy.
Hlavní obrázek místa
Sporý relikt klenutí severní mísnosti staršího hradního jádra
© Petr Turyna 08/2006
Graficke pismenko Hrad založený tábority r. 1424, který byl už roku 1435 dobyt a pobořen. Jeho skromné pozůstatky naleznete nad Slapskou nádrží po žluté turistické cestě z Hrzan, kam se dá dojet autem. Z hradu je skvělý rozhled.
28.5. 2002

    turistické

    Plocha hradu je zarostlá hustou vegetací. Nachází se na ostrožně nad soutokem Vltavy a Mastníka. Za areálem keltského oppida Hrazany.
    Jirka Marounek, 5.7. 2003

    historie

    Počátky hradu nejsou uplně jasné. Oldřich z Hradnice píše roku 1369 o Hrádku, snad to je práve Ostromeč. Objekt je na počátku 15. století uváděn jako pustý. Roku 1424 zde postavili nový hrad husité, roku 1428 byl pobořen. Poté opět obnoven a v roce 1435 Hynkem Ptáčkem dobyt a pobořen. Zdeněk Konopišťský ho naposledy obnovil a přes mohutné dobývání roku 1471 už nebyl dobyt. Roku 1542 je připomínán jako pustý.
    Durdík, Úlovec, 5.7. 2003
    Hrad Ostromeč stával na nejvyšším místě ostrohu nad ústím potoka Mastníka do Vltavy, kde na západní a východní straně spadá terén příkře do meandrových údolí obou vodních toků. Ješté v první polovině 19. století zde byly zřetelné zbytky zdiva, později zůstaly už jen sutiny a prohlubeniny na místě, kde hrad stával. Také příkop už není patrný; navíc je vše zarostlé křovisky. Kdo a kdy založil hrad Ostromeč, není známo. První zpráva o Ostromeči je

    Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985, 30.4. 2009

    popis

    Hrad sestává z několika vzájemně oddělených částí. Na nejvzdálenějším (severním) konci ostrožny je malé hradní jádro obklopené příkopem, v jehož středu jsou pozůstatky budovy a masivní hradby. Názory odborníků na jeho stáří se různí. J. Úlovec jej spíše pokládá za sídlo zmiňované jako Hradnice a časově předcházející husitskému opevnění. T. Durdík se přiklání spíše k samostatně opevněnému sídlu husitského hejtmana, odděleného od většího jádra,

    Ivka, 30.4. 2009

    Tutistické mapy

    Než vyrazíte, nezapomeňte si přibalit dobrou mapu.

    Shocart turistické 1:50 000

    Turistické mapy Shocart 1:50 000.

    Cykloturistické mapy, Kartografie

    Mapy v měřítku 1:70 000, ve formátu 105x220mm
    hrad
    terénní náznaky
    volně přístupno
    Česká republika
    Středočeský kraj
     Příbram  (PB)