
Borovnický kostel, zasvěcený sv. apoštolům Petru a Pavlu, připomíná se již r. 1350 jakožto farní. V 16. století byl opatřen faráři pod obojí, z nichž poslední opustil faru r. 1624. Osiřelá osada byla spravována farářem křivsoudovským, od r. 1725 čechtickým. R. 1785 byla v Borovnici zřízena lokálie, kterou nově vystavěl náboženský fond (založený z jmění klášterů, zrušených císařem Josefem II.). Fond měl nad kostelem i nad lokálií patronát a staral se i o obživu duchovního - lokálisty.
R. 1858 byla lokálie povýšena na faru. Původní starobylý kostel zvetšel tak, že se r. 1843 sesul jeho štít a bylo nutno jej rozebrat. Po dlouhých přípravách teprve dne 10. července 1854 byl položen základní kámen k nynějšímu chrámu Páně, který byl 13. listopadu 1859 vysvěcen.
Ve 20. století byli duchovními správci s nejdelší dobou působení P. Václav Lachman (1894 – 1930) a P. Jan Pacík (1940 – 1991). Nový kostel prošel rekonstrukcí v letech 1989-91. Byla provedena celková oprava omítek, střechy, jakož i interiéru. Tehdy také dostal dva nové zvony o hmotnosti 620 a 380 kg, které nahradily zvony zrekvírované za druhé světové války. Kostel má také nově rekonstruované varhany.
Od roku 1998 je kostel spravován z fary z Čechtic. Pravidelná účast věřících je mezi 60 a 80, o svátcích až 150 osob. Kostel je svými rozměry (40 metrů dlouhý, 15 metrů široký) největším v regionu. Věž 38 metrů vysoká vytváří okouzlující panorama. Kostel je pro svůj velký prostor vyhledáván také ke svatbám, svatému přijímání a jiným církevním slavnostem, jakož i ke kulturním účelům.
V Borovnici, obci se 100 obyvateli, tak stojí nádherný velký chrám a v té druhé obci obyčejný kostelík.... Architekta za to samozřejmě měl stihnout postih, ale než se vše projednalo, sám se prý oběsil ve věži borovnického kostela. Dodnes prý ve věži lidé cítí zvláštní strach a sýček zde houká víc než jinde..