Speřice

Byl to zřejmě on, kdo roku 1415 přivěsil svou pečeť pod stížný list proti upálení Jana Husa. Další zprávy o Speřicích jsou až z roku 1457, kdy v jednom z majetkových sporů figuroval jistý Marvart z Kamenice a ze Speřic. V době své smrti roku 1462 však Markvart již Speřice nevlastnil. Další stopy po Speřicích opět mizí na celé jedno století až do roku 1533. Tehdy je jako součást majetku, který Jiří Dobrovítský z Újezda odkázal své dceři Anně poprvé a naposledy výslovně zmiňována i speřická tvrz již jako pustá. V dalších zmínkách (např. z let 1616, 1637) již je uváděna pouze ves samotná. Kdo postavil tvrz ve Speřicích nevíme, snad to mohl být Předbor zmiňovaný v letech 1390-1415. Za něj snad již tvrz stála, soudě podle toho, že užíval přídomek „ze Speřic“. Po roce 1457 byla tvrzi i ves připojena ke Lhotici, jejíž tvrz si zřejmě majitelé vybrali jako své sídlo a opuštěná tvrz ve Speřici začala chátrat.

Její poměrně rozsáhlé zbytky setrvaly poměrně dlouho, zbořeny byly teprve v 80. letech 19. století. Areál uzavírala obvodová hradba s branskou věží v čele. K ní také zřejmě patří jediný zřetelně dochovaný zbytek – torzo armovaného nároží budovy o síle zdiva cca 95 cm a délce cca 150 cm v obou směrech od nároží. Ústupek ve zdivu cca 150 cm nad dnešní úrovní terénu pravděpodobně sloužil k uložení stropních trámů pravděpodobně plochostropého přízemí. Svislý přímý úsek zdiva ve straně směrem k rybníku naznačuje existenci nějakého otvoru – okna, arkýře či vstupního portálu. Existence předpokládané vstupní branské budovy typologicky odpovídá tvrzím stavěným ve druhé polovině 14. století, což by mohlo potvrzovat jako možného stavitele tvrze Předbora ze Speřic. Bližší datování neumožnil ani kachel zdobený dvouocasým lvem nalezený při boření zbytků tvrze, který pouze potvrzuje aktivní existenci tvrze v průběhu 15. století.