
Ves České Křídlovice (německy Groß Grillowitz) byla původně samostatnou obcí s názvem Böhmisch Grülowitz, formálně však zanikla roku 1951, kdy byla sloučena se sousední obcí Božice (německy Possitz) do jedné obce nazvané Božice bez dalšího členění. Název České Křídlovice však zůstal zachován pro označení katastrálního území.
První písemná zmínka o Českých Křídlovicích pochází z roku 1225. Ves leží při pravém břehu řeky Jevišovky a prochází jí vedlejší silnice z Lechovic do Božic. Sloučená obec Božice má nyní přibližně 1600 obyvatel.
Kostel sv. Petra a Pavla stojí v Českých Křídlovicích u ohybu procházející silnice.
Díky románskému jádru a gotickému vnitřku patří k nejstarším kostelům v okolí. České Křídlovice náležely do počátku 16. století premonstrátům z kláštera v Louce. Po řadě změn majetkové držby připadly po roce 1692 k panství v Jaroslavicích, kam náležely až do zrušení patrimoniální správy. Z nejstarší fáze stavby kostela je zachováno pozdně románské jádro - obvodní zdi původně plochostropého kněžiště. Přístavba věže je gotická. Dnešní zaklenutí kněžiště pochází ze 17. století, v 2. polovině 18. století byla přistavěna současná loď. V 1. polovině 19. století byla vybudována hudební kruchta a předsíň. V roce 1949 byla upravena dnešní sakristie – dříve kostnice a později oratoř. Tehdy bylo při prorážení vstupu v jižní zdi kněžiště objeveno a zničeno románské okno s půlkruhovým záklenkem, kamenným ostěním a široce rozevřenou špaletou. Samostatně stojící kostel sv. Petra a Pavla se nachází na mírné terénní vyvýšenině v jihovýchodní části obce Božice na katastrálním území České Křídlovice. Je to orientovaná podélná jednolodní stavba s širokou obdélnou lodí a odsazeným, oproti lodi značně užším, rovně ukončeným kněžištěm, k jehož severní zdi, v koutě sevřeném čelní zdí lodi, přiléhá mohutná hranolová věž na obdélném půdorysu. K jižní zdi presbytáře se přimyká sakristie na obdélném půdorysu, v ose západního průčelí je připojena předsíň a na jihozápadní straně lodi další drobná přístavba obdélného půdorysu. Loď a presbytář jsou završeny valbovou střechou, věž střechou jehlancovou čtyřbokou, předsíň sedlovou, nad přístavky na jižní straně jsou střechy pultové. Krytinou je pálená taška, věž kostela je kryta plechem. Na východních nárožích kněžiště jsou nakoso postavené opěrné pilíře s pultovými stříškami. Hladké fasády lodi jsou prolomeny pravidelně trojicemi vysokých oken s půlkruhovými záklenky, shodné okenní otvory po jednom na každé straně presbytáře, jedna okenní osa v jižní stěně sakristie, po jedné menší půlkruhově završené okenní ose rovněž v bočních stěnách předsíně. Ve věži jsou štěrbinové střílnové otvory, v horním věžovém patře čtveřice oken. Uprostřed štítu je symbolický trojúhelník s Božím okem, nad vstupem nápisová deska. Vstup do kostela je předsíní zaklenutou plackou. Kněžiště je zaklenuto valeně. V bočních stěnách jsou prolomeny vstupy – severní portálek do podvěží je lemován kamenným ostěním, jižní vstup do sakristie je novodobý s obdélným proskleným světlíkem. Podvěží, původně sakristie, je zaklenuto valeně, nová sakristie je plochostropá. Loď je zaklenuta valeně s výsečemi mezi pasy dosedajícími na pilíře. V západní části se nachází hudební kruchta nesená hranolovými pilíři. Varhany pro kostel postavil roku 1882 Filip Komínek (1831-1898), varhanář z Brna. Pod podlahou kostela se nachází nepřístupná hrobka. Barokní fara pochází ze 17. století. Kostel sv. Petra a Pavla je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Římskokatolická farnost Božice je však administrována ex currendo z farnosti Tasovice. Kostel je od roku 1958 chráněn jako kulturní památka České republiky..