
Z Borových Lad směrem na Kvildu, nejprve po asfaltce, odb. do Svinných Lad, pěšinou podél chalup až na místo. Pro motoristy je k dispozici při silnici č.167 asi 600m za Borovými Lady směrem na Kvildu, upravené odpočívadlo. V blízkosti NS vede cyklostezka, parkoviště pro kola se nachází cca 20 m. od vstupu na poválový chodník. Naučná stezka je doplněna informačními tabulemi, po cca 220 metrech je zakončena vyhlídkovou plošinou, odkud se nabízí výhled největší rašelinné jezero v ČR. Stezka je volně přístupná. Ve Svinných Ladách se nachází budova infocentra s doplňující expozicí a prodejem suvenýrů. Nad Borovými Lady na kopci Vyhlídka (1068 m.n.m) asi 10m. vysoká dřevěná věž s částečným výhledem do okolí. Je součástí NS Les, která začíná nedaleko Borových Lad.
Navazují na ni Novosvětská a Pasecká slať. Chalupská Slať s rozlohou 137 ha ležící v nadmořské výšce kolem 910 m.n.m. patří mezi nejvýznamnější rašeliniště na Šumavě. Ve střední části se nachází největší rašelinné jezero (1.3 ha) v Čechách. Postupně zarůstá, ale tento proces není nijak dramatický. Na plovoucích ostrovech rostou chráněné druhy rostlin např. ostřice chudá, blatnice bahenní a masožravá rosnatka okrouhlolistá. V okolí jezera pak suchopýr úzkolistý, na samotném rašeliništi rostou např. klikva bahenní, suchopýr pochvatý, kyhanka sivolistá nebo černýš luční. Velkou část porostu tvoří klečovité formy borovice. V minulosti zde probíhala těžba rašeliny, tato místa postupně zarůstají nálety břízy pýřité, borovicí lesní, nepůvodním smrkem a místy i původní klečovitou formou borovice. Vstup návštěvníků je omezen pouze na poválový chodník po kterém vede naučná stezka..
Dnešní člověk to jen těžko chápe, ale tehdy nebylo okolí zalesněno jako nyní. Navíc lesy patřily vrchnosti. Podmáčené pozemky s rašelinou nikomu nepatřily, ležely ladem (odtud názvy okolních obcí - Borová, Svinná a Černá Lada), proto se získaná surovina stala oblíbenou. Těžba měla původně zničit celé rašeliniště, počítalo se dokonce i s odvodněním Chalupského jezera.ale naštěstí se záměry nepodařilo uskutečnit. První záznamy o těžbě spadají do druhé poloviny devatenáctého století. Omezeně byla prováděna do r.1947. Tentýž rok při dlouhotrvajícím suchu slať vyhořela. Zřízením CHKO Šumava r.1963 byla hrozba další těžby zažehnána. R. 1974 byl zbudován k jezeru asi 220 m. dlouhý poválový chodník s vyhlídkovou plošinou sloužící dodnes. Od r. 1991 spadá Chalupská Slať do širšího území nově zřízené 1. zóny Národního parku Šumava.