Turistické cíle v okolí obce Nicov

Bývalý královský dvorec, prvně připomínán r. 1500. Od r. 1523 sklárna, odtud název podle jediné pece ve sklárně "ein Tiegel", z toho Antýgl. Dnes jádro známého autokempingu, významná křižovatka turistických, bežeckých a cyklistických tras.

Drobná otevřená barokní kaple, dotvářející prostor před venkovskou usedlostí. Stavba obdélného půdorysu, valeně zaklenutá, se sedlovou střechou valbovitě zkosenou nad uzávěrem. Památkově chráněná.

Původně starší gotická tvrz pravděpodobně z průběhu 14. století; mladší pozdně gotická tvrz z druhé poloviny 15. století. Upravovaná během 16. století, barokně i později novodobě. I přesto zachován pozdně gotický charakter - zachovány zbytky dvou gotických portálů a renesančních kleneb s lunetami.

Dřevěná rozhledna ve výšce 1362 m n.m. byla na vrcholu Boubína dokončena koncem roku 2004. V červenci 2025 pro zchátralost uzavřena a určena k demolici.

Jedná se o nejsilnější vysoké kosmické energetické místo v Čechách. Energetické místo je na granitové balvanu. Kámen umožňuje silné psychotronické prožitky.

Barokní boží muka na předměstí, umístěná v trianglu na rozcestí. Datovaná do roku 1730. Odstupněný pilíř čtvercového půdorysu nese kaplicový nástavec s výklenky (nikami) v obou etážích. Krytá stanovou taškovou střechou. Památkově chráněná.

Hranolová zděná stavba, v místě niky mírně rozšířená. V horní části muk nika, čtvercová s částečným půlválcovým klenutím. Uzavřená ozdobnou kovanou mříží a dřevěným rámečkem se sklem. V nice sv. Florián. Krytá je sedlovou stříškou s taškami.

Drobná zděná a hrubě omítaná boží muka u polní cesty cca 1 km od obce Frymburk. Kdy byla postavena nezjištěno. Stojí uprostřed areálu ohraničeného kameny spolu s turistickým přístřeškem a informační tabulí.

Barokní zámek byl postaven na konci 17.stol., před r. 1690 vyhořel, ale kolem r. 1702 byl znovu obnoven. Patrně za hraběte Karla Reye, který zámek koupil v r. 1826, byl poslední pokoj v severním křídle přestavěn na domácí kapli sv. Karla Boromejského

Vyhlídková plošina ve výši 7 m nad terénem je přisazena k telekomunikačnímu stožáru nad Česticemi poblíž zdejší Kalvarie (viz heslo). Volně přístupná od postavení roku 1999.

Zřícenina tvrze. Čestice se zmiňují již r. 1243. Prvními majiteli byli Přechové z Čestic. R. 1520 byla pro loupežné výpravy Přecha z Čestic vypálena vojskem. Dalšími majiteli byli Hodějovští z Hodějova, r. 1622 Hýzrlové z Chodů. Ti se rozhodli postavit pohodlnější zámek a tvrz byla později zbořena.

Rozsáhlé rašeliniště Chalupská Slať s krátkou naučnou stezkou, vedoucí k vyhlídkové plošině na největší rašelinné jezero v Čechách. V minulosti byla slať poškozena těžbou rašeliny.