Schönbrunn

Severní průčelí středního zámeckého křídla s hlavním vstupem.

© Pavel Semple 05/2013

Zámek má v současnosti barokní podobu. V 18. stol. měly jeho fasády rokokové doplňky, ty byly na začátku 19. stol. odstraněny. Interiéry jsou i dnes převážně rokokové. V různých částech je zámek dvoupatrový a třípatrový. Hlavní reprezentační sály se nacházejí v prvním patře. V druhém a třetím patře byly ložnice. Jako letní sídlo císařského dvoru musel zámek poskytnout ubytování pro více než 1000 osob. Základní rozvrh je trojkřídlý. Obě boční křídla jsou ale přitom čtyřkřídlá. Obě uzavírají dvojici nevelkých dvorů, navzájem oddělených dělícími trakty. Zatímco východní křídlo má dva stejně veliké dvory, západní křídlo má velký a malý dvůr. Všechny čtyři dvory sloužily především k osvětlení interiérů denním světlem. Boční křídla vystupují před střední křídlo severním směrem v délce necelých 30 m, jsou tedy poměrně krátká. Na severní straně zámku je rozsáhlý čestný dvůr, uzavřený přízemními a jednopatrovými budovami. V nich…  číst dále

Zdejší pozemky patřily od 14. stol. klášteru v Klosterneuburgu. V 16. stol. tu stál zámek Katterburg. V roce 1548 jej měl v zástavě vídeňský starosta Hermann Bayer. V roce 1569 jej koupil císař Maxmilián II. (1564-1576). Pozemek byl oplocen a stal se císařským lovištěm. Spoustu času zde trávila císařovna Eleonora Gonzaga (1598–1655), manželka císaře Ferdinanda II. (1620-1637). Po Ferdinandově smrti byl Katterburg její vdovskou rezidencí. Eleonora zámek v letech 1638-1643 rozšířila. V roce 1642 je přitom poprvé uvedeno jméno Schönbrunn (Schöner Brunnen), což znamená Krásný pramen. Podle pověsti zde v roce 1612 císař Matyáš při lovu objevil vodní pramen. Při druhém tureckém obléhání Vídně v roce 1683 byl zámek silně poškozen. Císař Leopold I. (1657-1705) zahájil v roce 1696 stavbu nové velkolepé rezidence. Stavbu vedl Johann Bernhard Fischer z Erlachu. Zámek měl být větší než Versailles u Paříže. V roce 1700 byla…  číst dále