
Hrad se rozkládal na skupině pískovcových skalních věží oddělených na západě od sousední náhorní plošiny skalní roklí Mardertelle. Tuto rokli překračovala dřevěná lávka na vysokých kamenných pilířích. Lávka stála na místě dnešního mostu Bastei z pol. 19. stol. Právě existence pilířů hradní lávky se tehdy stala podnětem k výstavbě mostu. Lávku chránila vysoká skalní věž zvaná Prak (Steinschleuder), která byla součástí hradu. Teprve za ní lávka vyústila do hradu samotného průrvou mezi dvěma skalami. Cesta pak procházela hradem a na jeho opačném východním konci sestupovala dolů svahem do Rathenu stejně jako dnešní turistická cesta. Hrad byl tedy průchozí. Ve středu hradní dispozice je proláklina mezi jednotlivými skalními věžemi, jakési pomyslné nádvoří. Právě zde je dosud dobře patrná ve skále vytesaná cisterna na dešťovou vodu. Jednotlivé skalní věže na západním a severním okraji dispozice zaujímala dřevěná strážní stanoviště navzájem pospojovaná lávkami. Dnešní… číst dále
Vzhledem k tomu, že v Rathenu jsou hrady dva (Neurathen a Altrathen), je těžké zjistit, ke kterému konkrétně se historické zmínky vztahují. Novověké pojmenováni hradu Neurathen (Nový Rathen) může být nepřesné, dřevěný skalní hrad může být starší než níže nad řekou stojící kamenný Altrathen (Starý Rathen). Hrad Rathen je poprvé zmiňován v roce 1289 v dohodě mezi českým králem Václavem II. a Friedrichem Clemem z Drážďan. V předchozích desetiletích bylo okolí předmětem územních sporů mezi českým královstvím a míšeňskou markou. Hrad tak vznikl nejspíše právě tehdy k zajištění hranice. Vzhledem k tomu, že nedaleký Wehlen byl založen českým králem, je možno předpokládat, že hrad Rathen byl v té době také na české straně hranice. Jméno samotné může být odvozeno od starého srbského jména Ratiboř. O sto let později, v roce 1361, zmiňuje císař Karel IV. dva hrady Rathen (ambo castra Ratny). Rathen v té době patřil pánům… číst dále