
Hrad se rozkládal na skupině pískovcových skalních věží oddělených na západě od sousední náhorní plošiny skalní roklí Mardertelle. Tuto rokli překračovala dřevěná lávka na vysokých kamenných pilířích. Lávka stála na místě dnešního mostu Bastei z pol. 19. stol. Právě existence pilířů hradní lávky se tehdy stala podnětem k výstavbě mostu. Lávku chránila vysoká skalní věž zvaná Prak (Steinschleuder), která byla součástí hradu. Teprve za ní lávka vyústila do hradu samotného průrvou mezi dvěma skalami. Cesta pak procházela hradem a na jeho opačném východním konci sestupovala dolů svahem do Rathenu stejně jako dnešní turistická cesta. Hrad byl tedy průchozí. Ve středu hradní dispozice je proláklina mezi jednotlivými skalními věžemi, jakési pomyslné nádvoří. Právě zde je dosud dobře patrná ve skále vytesaná cisterna na dešťovou vodu. Jednotlivé skalní věže na západním a severním okraji dispozice zaujímala dřevěná strážní stanoviště navzájem pospojovaná lávkami. Dnešní… číst dále
Vzhledem k tomu, že v Rathenu jsou hrady dva (Neurathen a Altrathen), je těžké zjistit, ke kterému konkrétně se historické zmínky vztahují. Novověké pojmenováni hradu Neurathen (Nový Rathen) může být nepřesné, dřevěný skalní hrad může být starší než níže nad řekou stojící kamenný Altrathen (Starý Rathen). Hrad Rathen je poprvé zmiňován v roce 1289 v dohodě mezi českým králem Václavem II. a Friedrichem Clemem z Drážďan. V předchozích desetiletích bylo okolí předmětem územních sporů mezi českým královstvím a míšeňskou markou. Hrad tak vznikl nejspíše právě tehdy k zajištění hranice. Vzhledem k tomu, že nedaleký Wehlen byl založen českým králem, je možno předpokládat, že hrad Rathen byl v té době také na české straně hranice. Jméno samotné může být odvozeno od starého srbského jména Ratiboř. O sto let později, v roce 1361, zmiňuje císař Karel IV. dva hrady Rathen (ambo castra Ratny). Rathen v té době patřil pánům… číst dále
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.
Pokud hledáte neopakovatelnou volnočasovou aktivitu na půlden, můžete si zaskočit zabruslit do parku ve Veltrusích. Na umělém kanále Mlýnského potoka je možné kromě bruslení trénovat hokej případně se po místních pláních proběhnout na běžkách.