Původně gotický kostel, pravděpodobně dílo hutě želivského kláštera z prvé poloviny 14. století. Poprvé uváděn roku 1350. Přestavěn ve třetí čtvrtině 18. století, pseudogotická věž z počátku 20. století.
Hlavní obrázek místa
kostel od východu
© Milan Caha 08/2008

Kostel sv. Jakuba Většího

Graficke pismenko Jiřice jsou jednou z prvních vesnic, založených želivským klášterem v místech bývalého pohraničního hvozdu „Borek". Nejstarší písemnou zmínku o vsi najdeme v bule papeže Honoria II. z roku 1226, kde je uvedena jako součást majetku želivského kláštera pod názvem „Velké Juřice".

Původně gotický kostel, pravděpodobně dílo hutě želivského kláštera z prvé poloviny 14. století. Poprvé je uváděn roku 1350. Z tohoto období se zachovaly obvodové zdi presbytáře s některými okny. Klenba presbytáře je mladší, snad z konce 14. století. Ze 17. století – z doby kolem roku 1650 – pochází sakristie, z třetí čtvrtiny 18. století pak úprava lodi. Nejmladším stavebním prvkem je pseudogotická věž z počátku 20. století.
Milan Caha (Zdroj: POCHE, E.: Umělecké památky Čech 1. A - J. Academia, Praha 1977), 8.3. 2009

    historie

    Sv. Jakub Starší (Větší, syn Zebedeův, apoštol) – historie, legendy, atributy
    Sv. Jakub Starší († 43 / 44) byl jedním z dvanácti apoštolů – učedníků Ježíše Krista. Jeho bratrem byl apoštol a evangelista Jan. Bratři pocházeli z rybářské rodiny (tetou jejich matky Salome byla Panna Marie), žijící v Betsaidě u Genezaretského jezera v Palestině. Ježíš Kristus je povolal, když společně s otcem Zebedeem na lodi spravovali sítě. Bratři nechali všeho a následovali Krista (předpokládá se, že odešli po zázračném rybolovu;

    E. Horáková podle http://cs.wikipedia.org, http://catholica.cz, 1.10. 2012

    popis

    Jednolodní obdélný kostel, gotický presbytář s opěráky a hrotitými okny je uzavřen pětiboce, má křížovou klenbu. Ostatní prostory jsou plochostropé. Hlavní oltář je barokní z doby kolem roku 1772 s obrazem od J. Stamice. Před obrazem je olověná barokní soška Panny Marie. Boční oltáře jsou novoklasicistní.
    Milan Caha (Zdroj: POCHE, E.: Umělecké památky Čech 1. A - J. Academia, Praha 1977), 8.3. 2009

    Tutistické mapy

    Než vyrazíte, nezapomeňte si přibalit dobrou mapu.

    Turistické mapy KČT 1:50 000

    Edice KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ, zpracoval vojenský kartografický ústav Harmanec
    sakrální památky
    kostel, chrám
    zachovalý
    přístupno v návštěvních hodinách
    Česká republika
    Vysočina
     Pelhřimov  (PE)
    Jiřice