Nejvýše položený hrad na Moravě (709 m.n.m). Vznik skalního hrádku datován do 2. pol. 14. stol., s přesahem do 15. stol.. Jižní pískovcové bradlo nese stopy po ukotvení dřevěné věžovité stavby.
Hlavní obrázek místa
© Seycek 10/2004
Graficke pismenko Nepatrné reliéfní pozůstatky skalního hrádku nalezneme na vrcholcích uskupení pískovcových skal Hostýnských vrchů nesoucích stejné jméno jako hrádek-Skalný. Skály, na kterých hrádek stával, ční do výšky 709 m.n.m, čímž tak předběhl výškový primát nedalekých asi 1,5 km vzdálených Obřan (704 m.n.m) o 5 m a stal se tak nejvýše položeným hradem na Moravě.
Na Skalný vede modře značená turistická trasa z Hostýna, v délce necelých 2,5 km. Na lokalitu se lze dostat také po modré od Rusavy, a to přibližně ve stejné vzdálenosti jako z Hostýna.
Ondřej Štěpánek podle M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, 2001, 10.9. 2007

    historie

    Podle nálezů ze sondážního průzkumu je lokalita datována do druhé poloviny 14. století. Jižní pískovcové bradlo nese stopy po ukotvení dřevěné věžovité stavby.
    20.12. 2004
    Lokalita nebyla v odborných kruzích dlouho známa, a to až do 90. let 20. stol, kdy ji objevil a popsal badatel Dalibor Kolbinger. Vzhledem k blízké vzdálenosti k hradu Obřany vyvstává otázka, jaké bylo hospodářské zázemí hrádku a proč byl vlastně vystavěn. V písemných pramenech se lokalita neobjevuje, ale je pravděpodobné, že sloužila jako strážní bod formujícího se kunštátského dominia po polovině 14. století (z hrádku bylo možno

    Ondřej Štěpánek podle M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, 2001, 10.9. 2007

    popis

    Areál hrádku se nachází zhruba na obdélné plošině (cca 35 x 23 m), ze které trčí skály. Tato plošina je ze dvou stran obehnána náznaky příkopu širokého asi 10 m a náznakem valu. Od dalšího skalního suku na jihovýchodě dělí plošinu asi 12 m široká upravená rozsedlina. Tento skalní suk však stavebníkem nejspíše nebyl, patrně pro svou rozeklanost, využit. Oproti tomu jižní bradlo, které na plošinu navazuje, nese stopy po ukotvení dřevěné věžovité

    Ondřej Štěpánek podle M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, 2001, 10.9. 2007

    Tutistické mapy

    Než vyrazíte, nezapomeňte si přibalit dobrou mapu.

    Turistické mapy KČT 1:50 000

    Edice KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ, zpracoval vojenský kartografický ústav Harmanec

    Shocart turistické 1:50 000

    Turistické mapy Shocart 1:50 000.

    Cykloturistické mapy, Kartografie

    Mapy v měřítku 1:70 000, ve formátu 105x220mm

    Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

    Edice Kartografie
    hrad
    terénní náznaky
    volně přístupno
    Česká republika
    Zlínský kraj
     Kroměříž  (KM)