
Město Horšovský Týn v okrese Domažlice má 5 000 obyvatel. V historickém centru je městská památková rezervace. Nejvýznamnější památkou je renesanční zámek, který vznikl přestavbou gotického hradu. Zámek stojí na západní straně náměstí Republiky. Na zbylých třech stranách lemují náměstí historické městské domy. Na severní straně náměstí stojí městský dům č.p. 4. Je v něm prodejna a ubytování. Dům je proto přístupný během otevírací doby prodejny a pro ubytované hosty. Uprostřed náměstí stojí za pozornost gotický kostel svatého Petra a Pavla. Horšovský Týn má přímé autobusové spojení s Plzní a Domažlicemi. Vlakové spojení s Plzní je s přestupem ve Staňkově.
Dům stojí kolmo proti náměstí. Spolu se sousedními domy č.p. 5 a 6 tvoří trojici architektonicky podobných domů s úzkým čelním průčelím a barokním volutovým střešním štítem. Oproti některým dalším domům na severní straně náměstí jsou tyto domy dozadu výrazně prodloužené. Přízemí domu č.p. 4 je hloubkový dvojtrakt. Ve sklepech a v části přízemí jsou valené výsečové klenby. V západním traktu přízemí je plochostropý mázhauz (vjezdový vestibul). V zadní části mázhauzu je vstup do úzké chodby podél západní zdi domu, která vede do dvora za domem. Dále je zde vstup do polosuterénní místnosti. Na východní straně je vstup do schodišťové haly. Omítnuté čelní průčelí domu zvýrazňuje hladký kordonový pás a profilovaná korunní římsa, která je krytá bobrovkami. V obou rozích jsou hladké lizény. Oproti sousednímu domu č.p. 3 je průčelí č.p. 4 mírně zasunuté. Na levé západní straně je proto lemováno rohem tohoto domu. Průčelí má podezdívku s jedním ventilačním otvorem sklepa, dvě obdélná okna v prvním patře a jedno obdélné okno v přízemí. Okna zvýrazňují lištou orámované šambrány. Na místě okna v přízemí byla ve 20. století veliká obdélná výloha obchodu. Dnešní stav odpovídá původní podobě z 19. století. Na západní straně přízemí je hrotitý gotický portál s kamenným ostěním a odrazníky. Záklenek portálu je profilovaný dvojicí výžlabků oddělených oblounem. Z vnější strany na výžlabky navazují subtilnější oblounky. Profilace končí pod patkami záklenku v šikmo a diagonálně sklopené plošce. Stojky nejsou profilované. V portálu jsou dvoukřídlá dřevěná vrata. Těmi se vstupuje do mázhauzu. Volutový střešní štít spočívá na obdélné základně, dole vymezené hladkým soklem a nahoře půlkruhově profilovanou lištou. Ze zalomeného soklu základny vystupují čtyři pilastry. Vnitřní dvojice pilastrů prostupuje zalomenou lištou základny k jednoduché zalomené korunní římse štítu. Mezi těmito pilastry je obdélný otvor půdního prostoru s odsazeným stlačeným půlkruhovým záklenkem a lištovou šambránou. Otvor není okno, jsou v něm totiž dveře. Nad otvorem je malý čtvercový štukový rám. Ten symbolicky naznačuje místo, kde dřív mohl vyčnívat ven z průčelí trám s kladkou. Tou bylo možno vytahovat nahoru zboží k uložení do půdního prostoru. Takové kladky jsou zřetelné na dobových fotografiích městských domu v Domažlicích. V bočních ramenech štítu jsou voluty provedené z hladkých štukových pásů. Na okraji štítu se pásy od volut zdvojují a zdvojené pak lemují celý obvod štítu. Nad volutami je po obou stranách štítu ústupek a nad ním šikmý konkávní úsek. Korunní, téměř půlkruhová část štítu má jemně křivkovitě zvlněný obrys. Ve vrcholu je hladký štukový klenák a pod ním slepý ležatě oválný otvor se šambránou. Nečleněné severní nádvorní průčelí domu je bez podezdívky. Místo ní je zde pás obnaženého lomového zdiva. Ve střešním štítu je zhruba čtvercové okénko s okoseným omítnutým ostěním. Vstup z chodby v západní části přízemí je malým gotickým portálem. Nad zemí je ležatě obdélný větrací otvor polosuterénu. Ve východní části zvýšeného přízemí je obdélný vstup na terasu. V přízemí a prvním patře jsou dvojice obdélných oken. Další obdélné okno je v přízemí západního průčelí domu na straně dvoru sousedního domu č.p. 3. Dvůr č.p. 4 je na severní straně uzavřen hradbou městského opevnění..
Osada je poprvé písemně doložená roku 1184. Na levé straně řeky stál ve vyvýšené poloze biskupský dvorec. Ten byl v polovině 13. století nahrazen gotickým biskupským hradem. Za biskupa Tobiáše z Bechyně (úřad 1278-1296) bylo v letech 1286–1296 před hradem založeno město Týn (což znamená ohrazené místo), po nedalekém Horšově nazvané Horšovský Týn. V roce 1547 poničil hrad a město veliký požár. Gotická městská zástavba byla následně přestavěna v renesančním slohu. Přestavba se dotkla i gotického domu č.p. 4. Ve 2. polovině 16. století dostal dům sklepní klenby. Znovu byl přestavěn barokně po dalším požáru v roce 1708. Patrně někdy ve 2. polovině 18. století dostal dnešní volutový střešní štít. Od roku 1958 je dům na seznamu kulturních památek. Od roku 1982 je součástí městské památkové zóny..