
Existence židovské komunity ve Stráži je poprvé písemně zaznamenána v r. 1331, kdy král Jan Lucemburský přiznal městečku příjmy z židovského obyvatelstva. Ústní tradice dokládala, že již v té době zde stával hřbitov, nicméně první písemná zpráva o něm pochází teprve z r. 1450. V každém případě se jedná o nejstarší židovský hřbitov na Tachovsku a jeden z nejstarších v celé naší zemi. Hřbitov sloužil k pohřbívání zemřelých nejen ze Stráže, ale i z okolních obcí, např. z Olešné, Boru, Přimdy, Bělé nad Radbuzou a dalších. V průběhu své historie byl několikrát rozšířen, naposledy v 60. letech 19. stol. (do současné rozlohy 3237 m2), kdy byla také vybudována nová hřbitovní zeď se vstupní bránou a brankou pro pěší. Podle záznamů v místních matrikách tu mezi lety 1784–1937 proběhlo přes 800 pohřbů, na základě čeho lze usuzovat, že počet zdejších hrobů musel dalece přesahovat 1000. Poslední pohřeb se zde… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.