Strálek

Strálek

Zbytek menší zděné budovy v zadní části jádra

© Jan Laurýn, 07/2007

Na hrad se nejlépe dostaneneme z obce Skály. Odtud sejdeme po cestě do údolí až k modré turistické, dále pokračujeme po červené k rozcestí Pod Strálkem a odtud jdeme po odbočce ke hradu. Dále můžeme pokračovat po červené 3, 5 km do Rýmařova.

Hrad měl dvojdílný rozvrh. Od stoupající planiny před hradem odděloval ostrožnu s hradem příkop o šířce 20–27 m, který byl pracně vylámán ve skále. Takto získaný kámen byl využit ke stavbě vlastního hradu. Za tímto příkopem se nacházelo čtyřhranné předhradí (65 x 45 m), které od přístupové cesty, která převyšovala jeho plochu asi o 9 m, chránil mohutný štítový val dodnes vysoký cca 3 m. Cesta k předhradí vedla úboční cestou od východu, pak klesala směrem k nástupu do hradního jádra. Před vstupem do jádra musel příchozí překonat dva příkopy. První šíjový, dodnes cca 14 m široký a asi 4,5 m hluboký zakončený valem, druhý příkop spolu s tímto valem obíhá celý areál jádra. Druhý příkop je dodnes široký cca 15–21 m a na vstupní straně se jeví jako nedokončený. Hradní jádro je tvaru protáhlého obdélníku o stranách 70 x 23 m (směrem k opyši se však zužuje až na 13 m). Čelo plochy jádra zaujala hlavní budova hradu – věžovitý hradní palác…  číst dále

Hrad vystavěl pravděpodobně kolem roku 1282 Beneš ze Štítiny erbu zavinuté střely, tedy příslušník štítinské odnože mocných Benešoviců. Tento Beneš se podle opisu dochované pečetě psal od roku 1282 „de Stralek“. Po hradě se dále roku 1323 psali potomci Beneše, Zbyněk a Dobeš. Již v této době však začal význam hradu upadat. Zbyněk a Dobeš ze Štrálku roku 1349 odprodali vsi, které patřili k hradu a zajišťovali jeho provoz a zakoupili se na úrodnějším Přerovsku, kde sídlili na tvrzích v Šišmě, Hradčanech a Všechovicích. Samotný hrad se pak dostal do držení pánů z Valečova, avšak bez hospodářského zázemí, a proto jej, nejspíše z tohoto důvodu, prodali roku 1352 králi Karlovi IV. a markraběti Janu Jindřichovi za 300 kop grošů. Noví majitelé si od této koupě slibovali zisky z předpokládané těžby stříbra, které se mělo v okolí hradu vyskytovat, avšak tato očekávání se nepotvrdila a hrad byl již zcela ponechán svému…  číst dále

Půdorys místa

situační nákres hradu
© M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Libri, Praha 2001

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

55 Hrubý Jeseník

56 Nízký Jeseník

Cykloturistické mapy, Kartografie

60 Horní Pomoraví, Nízký Jeseník

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

127 Jeseníky. Kralický Sněžník