Reliéfní pozůstatky netypického hradu založeného kolem roku 1282 Benešem ze Štítiny, opuštěného ve 2.pol. 14. stol., zaniklého požárem. Na hradě nalezen soubor luxusních keramických a kovových artefaktů.
Hlavní obrázek místa
Strálek
Zbytek menší zděné budovy v zadní části jádra
© Jan Laurýn, 07/2007
Hrad Strálek (Štrálek) se nachází asi 3 km jihozápadním směrem od Rýmařova a jeho reliéfní pozůstatky najdeme na krátké ostrožně vybíhající z kopce Strálku do údolí Stráleckého potoka.
Ondřej Štěpánek podle M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, 2001, 21.10. 2007
turistické

Na hrad se nejlépe dostaneneme z obce Skály. Odtud sejdeme po cestě do údolí až k modré turistické, dále pokračujeme po červené k rozcestí Pod Strálkem a odtud jdeme po odbočce ke hradu. Dále můžeme pokračovat po červené 3, 5 km do Rýmařova.

Jan Laurýn, 26.12. 2007

popis

Hrad měl dvojdílný rozvrh. Od stoupající planiny před hradem odděloval ostrožnu s hradem příkop o šířce 20–27 m, který byl pracně vylámán ve skále. Takto získaný kámen byl využit ke stavbě vlastního hradu. Za tímto příkopem se nacházelo čtyřhranné předhradí (65 x 45 m), které od přístupové cesty, která převyšovala jeho plochu asi o 9 m, chránil mohutný štítový val dodnes vysoký cca 3 m. Cesta k předhradí vedla úboční cestou od východu, pak klesala směrem k nástupu do hradního jádra. Před vstupem do jádra musel příchozí překonat dva příkopy. První šíjový, dodnes cca 14 m široký a asi 4,5 m hluboký zakončený valem, druhý příkop spolu s tímto valem obíhá celý areál jádra. Druhý příkop je dodnes široký cca 15–21 m a na vstupní straně se jeví jako nedokončený. Hradní jádro je tvaru protáhlého obdélníku o stranách 70 x 23 m (směrem k opyši se však zužuje až na 13 m). Čelo plochy jádra zaujala hlavní budova hradu – věžovitý hradní palác…  číst dále

Ondřej Štěpánek podle M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, 2001, 21.10. 2007

historie

Hrad vystavěl pravděpodobně kolem roku 1282 Beneš ze Štítiny erbu zavinuté střely, tedy příslušník štítinské odnože mocných Benešoviců. Tento Beneš se podle opisu dochované pečetě psal od roku 1282 „de Stralek“. Po hradě se dále roku 1323 psali potomci Beneše, Zbyněk a Dobeš. Již v této době však začal význam hradu upadat. Zbyněk a Dobeš ze Štrálku roku 1349 odprodali vsi, které patřili k hradu a zajišťovali jeho provoz a zakoupili se na úrodnějším Přerovsku, kde sídlili na tvrzích v Šišmě, Hradčanech a Všechovicích. Samotný hrad se pak dostal do držení pánů z Valečova, avšak bez hospodářského zázemí, a proto jej, nejspíše z tohoto důvodu, prodali roku 1352 králi Karlovi IV. a markraběti Janu Jindřichovi za 300 kop grošů. Noví majitelé si od této koupě slibovali zisky z předpokládané těžby stříbra, které se mělo v okolí hradu vyskytovat, avšak tato očekávání se nepotvrdila a hrad byl již zcela ponechán svému…  číst dále

Ondřej Štěpánek podle M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, 2001, 21.10. 2007

Půdorys místa

situační nákres hradu
© M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Libri, Praha 2001
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Moravskoslezský kraj,  Bruntál  (BR),

Místa v okolí

 kostel sv. Václava
 Rýmařov
 městské hradby
 radnice
 kostel sv. Michala
 mincovna
 kostel sv. Kateřiny
 kostel sv. Kateřiny
 Spitzerova vila
 Rešov
 Janovice
 Rešovské vodopády
 Fialův mlýn
 kaple sv. Anny
 Hutov
 kostel sv. Michala
 Pradědova galerie
 Křížový vrch
 kaple sv. Antonína
 Sovinec
 kostel sv. Augustina
 kostel sv. Josefa
 kašna
 Lafayettův dům
 Malá Štáhle
 kaple sv. Jeronýma
 lípa Hadí královna
 Rabštejn
 kaple sv. Floriána
 Moravická kyselka
 barokní most
 Nová Ves
 kostel sv. Jiljí
 Dlouhá Loučka
 Dlouhá Loučka
 arboretum
 Huzová
 Svatojánský most
 Mrtvý muž
 kostel sv. Jiří
 Malá Morávka
 Alfrédova chata
 kostel sv. Kunhuty
 kostel sv. Mikuláše
 Šumvald
 Zelené kameny
 kostel sv. Jiří
 Ztracené kameny
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Michala
 Jelení studánka
 Burgstein
 kaple sv. Josefa
 kostel sv. Vavřince
 Tři kameny
 Bradlo
 kostel sv. Vavřince
 evangelický kostel
 střelnice
 kaple sv. Michala
 Sobotín
 pomník Josefa II.
 kašna s orlem
 městské opevnění
 Moravský Beroun
 kostel sv. Barbory
 kaple sv. Panny Marie
 Maršíkov
Základní informace místa
ID místa: 755
Typ místa: hrad
Stav místa: nepatrné zbytky zdí
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 21.10.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

reklama