Turistické cíle v okolí obce Úterý

Smírčí kříž z hrubozrného pískovce na místě, kde podle pověsti zabil Bavůrek ze Švamberka syna plzeňského měšťana Palečka.

Původně gotická tvrz byla v 16.st.přestavěna na renesanční zámek. Vlastníkem byl předchůdce rodu Kryštofa Haranta-Bušek z Bezdružic. Poslední majitelé Löwensteinové zámek r.1868 předali rak.-uher. úřadům pro účely soudu a vězení.

Slovanské výšinné hradiště ze střední doby hradištní ( 8.–9. století), valy a příkop zachované zejména na jižní straně. Menší plocha na severozápadě byla zřejmě samostatně opevněná akropole,. V lese pod hradištěm mohylové pohřebiště se 45 mohylami.

Torzo barokních kamenných božích muk, které dal zhotovit Řehoř Ridler r. 1679. Původně byla vysoká 4,3 metrů, na dochovaném soklu byl sloup s kaplicí završenou kamenným křížkem jetelového tvaru. V nikách kapličky byly následující obrázky: ukřižování, orant, Kristus u sloupu a sv. Veronika s rouškou.

Renesanční kamenná boží muka u rozcestí silnic na Teplou a Vidžín severně nad městečkem. Prostý válcový sloup s výklenkovou hlavicí z místního kamene z roku 1586.

Lomem zcela odtěžený Pekelný vrch, na kterém stál hrad od 2. poloviny 13. století, zmíněný poprvé v roce 1321 za Ivana z Bržína, příbuzného pánů z Nečtin. Zanikl koncem 14. století. Měl výrazně vojenský charakter.

Zámek zaniklý demolicí před rokem 1984, z kterého do dnešních dnů zbylo pár kousků zdí. Pozdně barokní zámek nechala postavit v roce 1788 markraběnka bádenská na místě předešlé tvrze, založené pravděpodobně Račíny v 15. století.

Nenápadné obytné stavení má pozdně gotické jádro, v rozsáhlém podzemí se třemi sklepy je unikátní středověká konstrukce trámového stropu s kamenným záklopem, dendrochronologicky datovaná do roku 1484. Stavba prošla řadou úprav a přestaveb. Nyní v soukromém majetku.

Zámek byl původně tvrzí z r. 1543. V roce 1657 tvrz vyhořela a zůstala pustá. V r. 1712 ji koupili Löwensteinové a přestavěli ji v pozdně renesančním stylu na zámek čtvercového půdorysu. Později prošel ještě rozsáhlou barokní přestavbou. Po r. 2020 soukromý a po částečné rekonstrukci.

Sporný objekt, není jisté, jestli jde o tvrz, nebo o pozůstatky z třicetileté války. Nedávno zde byly nalezeny střepy ze 14. století, což by dokazovalo, že skutečně jde o pozůstatky tvrze.

Zřícenina největšího z řady mlýnů, jež stály při Kosím potoce. Pocházel z druhé pol. 16. stol. Opuštěn posledním mlynářem v r. 1953. Zachovány zbytky hlavních budov a hradeb, náhon a odtokový kanál.

Lovecký zámek byl přestavěn knížetem Karlem Löwensteinem ze starší hospodářské budovy v l. 1820–24 u daňčí obory, zal. r. 1818. Přestavěn r. 1879. R. 1938 koupen C. A. Schaeferem. Po 2. sv. válce zestátněn. R. 2011 pronajat občanskému sdružení VILICUS, které provádí postupnou obnovu zámku.