V roce 2003 získalo nevyužívanou tvrz od zemědělského družstva občanské sdružení ZOFI Kadov. Díky práci tohoto sdružení byla již opravena střecha staršího křídla tvrze a interiér byl zpřístupněn veřejnosti. V malém muzeu jsou pořádány příležitostné výstavy a kulturní akce a dále je zde umístěna expozice s názvem "Jak se dříve žilo na vesnici - od Horažďovic k Blatné", přibližující práci na venkově, různé řemeslné nástroje a předměty denní potřeby z 18. - 19. století.
U Kadova doporučuji také vesnici Pole (směr Lnáře) se známou rockovou hospodou a již zmíněný viklan. Je to největší viklan v ČR a lze jím pohnout, zvládne to jeden člověk. To již taky párkrát zkoušelo několik necitů, kteří viklan povalili. Byl uveden na své původní místo díky Ing. Pavlu Pavlovi, který vymyslel systém dřevěných kladek a čepů. Ten samý systém pak použil na Velikonočních ostrovech a odhalil tak tajemství oněch soch.
V roce 2003 získalo nevyužívanou tvrz od zemědělského družstva občanské sdružení ZOFI Kadov. Díky práci tohoto sdružení byla již opravena střecha staršího křídla tvrze a interiér byl zpřístupněn veřejnosti. V malém muzeu jsou pořádány příležitostné výstavy a kulturní akce a dále je zde umístěna expozice s názvem "Jak se dříve žilo na vesnici - od Horažďovic k Blatné", přibližující práci na venkově, různé řemeslné nástroje a předměty denní potřeby z 18. - 19. století.
U Kadova doporučuji také vesnici Pole (směr Lnáře) se známou rockovou hospodou a již zmíněný viklan. Je to největší viklan v ČR a lze jím pohnout, zvládne to jeden člověk. To již taky párkrát zkoušelo několik necitů, kteří viklan povalili. Byl uveden na své původní místo díky Ing. Pavlu Pavlovi, který vymyslel systém dřevěných kladek a čepů. Ten samý systém pak použil na Velikonočních ostrovech a odhalil tak tajemství oněch soch.
