kostel sv. Filipa a Jakuba

Gotický kostel, tvoří nepřehlédnutelnou dominantu obce. Se svou dřevěnou střechou se stal kostel sv. Filipa a Jakuba v Mnichovicích unikátní stavbou svého druhu v okolí. Přestože je jeho interiér převážně z období vrcholného baroka, zdobí jeho stěny původní gotické malby, které zde byly čirou náhodou objeveny v roce 1992 pod vápennou omítkou. Následně v letech 1992–1995 byly tyto nástěnné fresky restaurovány. V záchranném programu "Deset skvostů Podblanicka", na obnovu památek, jsou zařazeny i tyto unikátní gotické malby.

Z dochovaných pramenů není úplně jasné, kdy a kým byl kostel vystavěn, ale první zmínky o něm jsou již z roku 1350, kdy byl tento svatostánek připisován majeteku pražského arcibiskupa. Ani o nejstarším a nejmenším kostelním zvonu a jeho původu, se nedochovaly žádné přesnější informace a poprvé je zmiňován až v roce 1473.

V dobách, kdy měli mnichovický dvůr v državě Střelové z Rokyc, jej následně připojili ke křivsoudovskému panství a přibližně v roce 1547 pořídili do kostela i nový, velký zvon.

Po bitvě na Bílé hoře opouští zdejší farnost roku 1627 i poslední farář podobojí způsobou a zdejší fara tak už nikdy nebyla obsazena.

Roku 1738 byl v Praze odlit poslední, prostřední zvon, vážící 400 kilogramů a ještě téhož roku byl vysvěcen a zavěšen do zdejší zvonice. O jeho výrobu a zavěšení se finančně zasloužil především rod knížete Jana Viléma z Trautsonu. Později, v dobách první světové války, byl tento zvon zrekvírován.

Finální a taky poslední přestavbou prošel kostel až v roce 1806, přesto však jeho zařízení zůstává barokní. Ještě o pět let dříve, před započetím oprav, rozhodují poslední majitelé mnichovického dvora a majetků, hrabata Palmové z Gundelfingenu o jeho prodeji. Stalo se tak v roce 1801, kdy byl jejich majetek vykoupen a následně rozdělen.