
Jednolodní neorientovaná stavba kostela na pravoúhlém obdélníkovém půdorysu je zakončena pravoúhlým presbytářem s okosenými rohy. Z presbytáře vybíhá na levé straně sakristie čtvercového půdorysu. Průčelí vrcholí centricky umístěnou hranolovou věží, mírně předstupující před štítovou zeď. Je členěno třemi osami, hlavní vstup je situován centrálně. Boční fasády jsou členěny čtyřmi osami, fasáda sakristie jednou osou na každé straně. Venkovní omítka kostela je vápenná, hladká. Vertikálním prvkem jsou protáhlé okenní otvory a věž kostela. Horizontální prvek je vnesen průběžnou korunní římsou a jednoduchým soklem, který je ve spodní části obložen kamennými bloky. Stavba je zastřešena sedlovou střechou, kterou má i sakristie. Věž je ukončena cibulovitou helmicí s makovicí krytou plechem. Hlavní vstup je zaklenut stlačeným obloukem. Nad hlavním vstupem je v omítce uveden letopočet 1803. Loď je zaklenuta třemi poli pruské klenby s výsečemi… číst dále
V nejstarších dobách Uhelné bychom zde kostel hledali marně. Uhelná patřila od nejstarších dob do vlčické farnosti, a to až do roku 1582, kdy byla fara ve Vlčicích zrušena. Poté docházeli místní lidé na bohoslužby až do vzdálených Skorošic. Po skončení třiceti války se opět začalo myslet i na duchovní věci, pro člověka tak důležité, a tak v roce 1678 byla ve Vlčicích opět obnovena farnost a Uhelná se stala součástí zdejšího farního obvodu. Náhoda tomu chtěla, že v lednu roku 1792 odkázala ve své závěti na stavbu kostela v Uhelné nemalou částku 3 050 zlatých bezdětná manželka někdejšího ranhojiče z Javorníka Kateřina Freundová. Paní Kateřina se však nespokojila jen s věnováním této částky, ale darovala také 6 000 zlatých na obživu chudých farníků. Úroky z věnovaných peněz nakonec částku věnovanou rodačkou z Uhelné obci ještě navýšily, a tak z této částky měla být postavena ještě škola a fara. Obyvatelé Uhelné se… číst dále