
Pomník vznikl na popud zdejších Němců, kteří chtěli vzdát hold svému rodákovi V. Priessnitzovi. V roce 1902 komise posoudila čtyři návrhy a vítězem se stal projekt Josefa Obetha (1874–1961) z Terezína u Mikulovic, akademika z Vídně. Práce však narušily jeho cesty do Itálie a Dalmácie. Výtky zadavatelů ho nakonec dovedly i k pokusu o sebevraždu. I to ovlivnilo dílo, které bylo dokončeno v roce 1909 v jeho vídeňském ateliéru. Pomník byl umístěn do zdejšího parku a je doslova unikátní. Podoba je plná symboliky. Dominantou je zakladatel zdejších lázní , 2,85 m vysoký V. Priessnitz. Po jeho pravici jsou nemocné postavy s poraněnou srnkou. Po levici se nachází zdravé postavy plné síly po zdejší léčbě. Ve stěně je umístěna postava chorého muže, kterému podává žena léčivou vodu. V soklu je vyryto Priessnitzovo jméno a nápis, který v překladu zní: „Zdroj lidského mládí“. Pomník je ze žlutého mramoru z Tyrolska.… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.