© Luděk Vláčil 07/2020
Jádro hradu tvoří podlouhlá oválná vyvýšenina o rozměrech přibližně 60×100 m vysoká asi 3 m, která je obklopena 20 m širokým a 8 m vysokým náspem a vodním příkopem. Při archeologickém výzkumu byl objeven oblý úsek kamenné obvodové zdi o tloušťce 2,3 m s kolmou stěnou o šířce asi 1 m a fragmentem válcové věže.
Vodní hrad byl založen za svídnicko-javorského knížete Boleslava I. Surového (Bolko I. Surowy [1252?–1301]) k ochraně jižní hranice Polska. K založení muselo dojít mezi lety 1291 až 1295, protože tuto oblast Boleslav I. Surový získal až v roce 1291 a v roce 1295 již byl na hradě uváděném jako "Novum Castrum" jmenován purkrabím Petr z Lubnowa (Peter von Liebenau). Později se stal součástí Niského knížectví a od roku 1342 patřil k zemím Koruny české. Hrad vlastnili Jošt Moravský, vratislavský biskup Václav II. Lehnický a nakonec přešel do rukou loupeživých rytířů. V roce 1440 hrad loupeživého rytíře Zikmunda z Reichenau zvaného Rachna dobyl Hynek IV. Krušina z Lichtenburka, který byl příznivcem husitů a měl také podnikat loupeživé výpravy. To mělo za následek zásah vratislavských měšťanů, kteří v roce 1443 společně s Vilémem Opavským hrad vypálili. Později se zřícenina opět stala sídlem loupeživých rytířů. V roce… číst dále
|
Přihlášení |
