
Jádro hradu tvoří podlouhlá oválná vyvýšenina o rozměrech přibližně 60×100 m vysoká asi 3 m, která je obklopena 20 m širokým a 8 m vysokým náspem a vodním příkopem. Při archeologickém výzkumu byl objeven oblý úsek kamenné obvodové zdi o tloušťce 2,3 m s kolmou stěnou o šířce asi 1 m a fragmentem válcové věže.
Vodní hrad byl založen za svídnicko-javorského knížete Boleslava I. Surového (Bolko I. Surowy [1252?–1301]) k ochraně jižní hranice Polska. K založení muselo dojít mezi lety 1291 až 1295, protože tuto oblast Boleslav I. Surový získal až v roce 1291 a v roce 1295 již byl na hradě uváděném jako "Novum Castrum" jmenován purkrabím Petr z Lubnowa (Peter von Liebenau). Později se stal součástí Niského knížectví a od roku 1342 patřil k zemím Koruny české. Hrad vlastnili Jošt Moravský, vratislavský biskup Václav II. Lehnický a nakonec přešel do rukou loupeživých rytířů. V roce 1440 hrad loupeživého rytíře Zikmunda z Reichenau zvaného Rachna dobyl Hynek IV. Krušina z Lichtenburka, který byl příznivcem husitů a měl také podnikat loupeživé výpravy. To mělo za následek zásah vratislavských měšťanů, kteří v roce 1443 společně s Vilémem Opavským hrad vypálili. Později se zřícenina opět stala sídlem loupeživých rytířů. V roce… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.