
V nepravidelném jádru volně stojí polovina okrouhlého bergfritu o průměru 10,8 m, roztrženého výbuchem. Přízemí téměř čtvercového dvoutraktového paláce bylo zaklenuto valenými klenbami. Kolem jádra jsou zbytky zdiva parkánu, jímž na severu procházela přístupová cesta. Na severozápadě bývalo předhradí, rozvalené zdivo potvrzuje záměrnou demolici. Viditelný je průběh vnější ohrady s malou hranatou baštou na jihozápadě. Dle popisu z roku 1443 měl hrad čtyři brány. V dolní ohradě byl pivovar, stáje, mlýn a hluboká studna. Nejstarší je jádro, parkán a druhé předhradí přibyli zřejmě ve 14. století. Ještě před rokem 1420 byl vystavěn vnější pás hradeb.
Hrad byl vystavěn na půdě vratislavského biskupa jeho odpůrci. V roce 1441 se ho zmocnil dobrodruh Zikmund Rachna, který unesl dceru stoupence protihusitské strany Půty z Častolovic. Po jeho pronásledování hrad nakonec dobyl biskup. Zikmund a jeho bratr byli umučeni, provizorně opravený hrad byl nakonec po roce 1505 pobořen a věž byla odstřelena. Později hrad sloužil jako materiál na přestavbu zámku Jánského vrchu.
Hrad Kaltenštejn je zmiňován r. 1250 pod názvem castrum Kaldensteyn – což značilo v překladu hrad na studené skále. Z r. 1443 je znám inventář hradu – byly zde dvě houfnice, čtyři píšťaly, šest kop šípů, půl sudu střelného prachu, jedna pánev na vaření piva. Stav hradu tehdy potřeboval opravu šlapacího kola k čerpání vody z hradní studny. Tu obsluhovali lidé z Kobylé. Bylo tehdy třeba i opravit střechy a kování na dveřích. Na hradě byl i zděný větrný mlýn a pivovar. V hradní posádce byli čtyři střelci, dvanáct hlídačů, jedna kuchařka a dvě služky.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.