kostel sv. Jana Evangelisty

Věž je vysoká 64 metrů. Vnější stěny jsou členěny vysokými pilíři, mezi nimiž jsou gotická okna s kružbami. V interiéru se nachází novogotický oltář a kazatelna z 19. století. Významné jsou gotické klenby mnoha forem a typů. Boční části jsou opatřeny síťovými a hvězdicovými klenbami s bohatou plastickou výzdobou z roku 1472 a sbor s hlavní lodí jsou zaklenuty síťovými klenbami z roku 1491. Kostel je vyvýšenou terasou spojen s areálem fary..

Za zakladatele chrámu bývá považován vratislavský biskup Přeclav z Pohořelé, který úřad zastával v letech 1341-1376. V roce 1389 byla dostavěna mohutná vysoká věž. Téhož roku došlo k vysvěcení kostela. V 15. století byla snížena věž a ke kněžišti z jihu přistavěna kaple zasvěcená Panně Marii, ve které je renesanční oltář z roku 1588 vytesaný z jednoho kusu pískovce. V 16. století byl kvůli obavám z turecké invaze kostel renesančně přestavěn, aby mohl plnit i obrannou funkci. Byly upraveny střechy a dostavěny štítové stěny. Výše uvedené stavební práce provedl italský architekt Jakub Parr z iniciativy tehdejšího vratislavského biskupa Jakuba ze Salzy. V té době vznikla také unikátní studna, která je jedinou studnou v Evropě umístěnou přímo uvnitř kostela. Tato studna mohla údajně kromě čerpání vody sloužit i jako úkryt v případě nepřátelského útoku. Počátkem 18. století proběhly menší barokní úpravy, při nichž byla roku 1701 přistavěna kaple sv. Rocha. Drobnější úpravy hlavně vnitřního vybavení proběhly v 19. století v novogotickém slohu. Z té doby pochází i novogotický oltář a kazatelna. Kostel si uchoval téměř neporušenou goticko-renesanční podobu..