© Luděk Vláčil 07/2020
Snad roku 1268 nechal vratislavský biskup se souhlasem knížete Vladislava vysadit uprostřed dlouhého sídelního pásu Kraší trhové město Vidnavu, které se stalo sídlem fojta (biskupského správce území). Stalo se tak v rámci obnovy území po tatarském vpádu roku 1241. Město představuje ukázku urbanismu 13. století s pravidelným uspořádáním domovních bloků uvnitř oválu opevnění.
Kromě farního kostela a někdejšího fojtského sídla (viz hesla) se ve Vidnavě dochovala i přes devastaci po roce 1945 řada měšťanských domů v podobě ze 16.–19. století. Jejich podoba odpovídá tradicím Slezska, jehož je město součástí (od válek o rakouské dědictví menší části niského knížectví, která zůstala ve svazku monarchie). Vidnava je po válečných a následných pohromách v dalších městech českého Slezska zřejmě nejlépe dochovaným městským celkem v této někdejší korunní zemi na území České republiky.
|
Přihlášení |
