
Areál dvora se zámkem (č. p. 155 a č. p. 156) se nachází uprostřed vsi v sousedství kostela. Jihovýchodní část dvora tvoří jednopatrová obdélná budova se sedlovou střechou, která byla zpočátku obydlím majitele fojtství. Na jihozápadní straně se k této budově připojuje druhá budova, původně správa statku, později se stala hlavním obydlím majitele. Jedná se o jednopatrovou obdélnou budovu secesně upravenou s mansardovou střechou. K jihozápadu obrácené vstupní průčelí je zvýrazněno středním rizalitem se štítem a představeným balkónem. Fasády jsou zdobeny pilastry a římsami. Mezi oběma budovami je vstup do dvora.
Formy rytířského statku ale nabylo asi až na počátku 16. století. První fojt Jan Heynold se připomíná roku 1533, kdy měl spor s nevlastními syny Adamem a Jiřím Wetzingery. Ti spor vyhráli a jejich potomci fojtství vlastnili až do roku 1635. Pravděpodobně za nich byl vybudován dvůr s obytnou budovou a hospodářskými stavbami. V roce 1635 jej koupil Kryštof Adam, který jej prodal v roce 1649 Jiřímu Hoffmanovi. Po roce 1662, kdy Hoffman zemřel, se majitelé rychle střídali, až jej roku 1686 získal Valentin Stiller. Jeho potomci zde vládli až do roku 1794. Za nich došlo k obnově zpustlého dvora. Od roku 1794 fojtství vlastnil Jan Meyer z Mikulovic, od roku 1825 Emanuel Schwarz z Vlčic, od roku 1842 Josef Einhard z Janovic a od roku 1856 Robert Michler, jehož rodu patřilo fojtství až do roku 1945, kdy byl dvůr zkonfiskován. Poté byl využíván různými zemědělskými organizacemi, takže areál velmi zpustl. Po roce 1989 byl privatizován několika majiteli..