kostel sv. Filipa

Nástropní malby jsou patrně dílem malíře Aloise Baucha z přelomu 19. a 20. století. Stará hřbitovní zeď pochází z počátku 19. století. Kostel je orientovaná podélná jednolodní stavba, skládající se z lodi, odsazeného polygonálně zakončeného presbyteria, na jehož severní stranu přiléhá sakristie, a předsazené věže v ose západního průčelí s přestavěným schodištěm. Základy jsou z lomového kamene, zdi cihelné a omítnuté hladkou vápennou omítkou okrové barvy. Fasáda je hladká, členěná pouze římsami a okny s půlkruhovými záklenky. Ve věži se ve 2. patře nachází střílnové okénko a ve zvonovém patře hodinové ciferníky. Střecha lodi a presbytáře je sedlová, zvlažená, krytá eternitem, věž má na stanové střeše červeně natřený plech. Sakristie má pultovou eternitovou střechu. Vstup do kostela je pravoúhlý, podvěží s křížovou klenbou a přístupem ke schodišti. Loď obdélníkového půdorysu je zaklenuta valenou klenbou s výsečemi mezi pasy, nad kruchtou a u presbyteria bez výsečí. Pasy jsou neseny pilastry s podnožemi a římsovými hlavicemi, na každé ze stran prolomena tři okna, v severní zdi pravoúhlý boční vchod. V západní části lodi je zděná kruchta na dvou pilířích, podklenutá třemi poli křížové klenby mezi pasy a osvětlená ze západního průčelí dvěma okny. V jihozápadním rohu se nachází šnekové schodiště na kruchtu. Průhled do presbytáře je přes půlkruhově zakončený triumfální oblouk. Dvěma okny osvětlené presbyterium je zaklenuto valnou klenbou s výsečemi, nesenou stejně pojatými pilastry jako v lodi, ve vrcholu štuková zrcadla s malbami. V severní zdi je pravoúhlý portálek do sakristie, který rámuje ostění zdobené akantovými volutami a s návojovou zvlněnou římsou s palmetami. Stropní malbu v sakristii patrně někdy na přelomu 19. a 20. století vytvořil malíř Alois Bauch z Vidnavy. V lodi je v iluzívním rámu zobrazena Svatá rodina, v presbytáři ve štukovém zrcadle tvaru čtyřlistu Srdce Ježíšovo, ve výsečích rovněž ve štukovém zrcadle nad oltářem holubice (Duch svatý), po stranách Pelikán krmící mláďata a Beránek. Zbytky staré hřbitovní zdi z lomového, neomítnutého kamene jsou místy vyspraveny cihlami, bez stříšky. Na několika místech jsou osazeny náhrobní kameny ze zrušeného hřbitova..

Teprve roku 1576 rozhodl vratislavský majitel ves obnovit a ta potom již poměrně rychle rostla. Počátkem 17. století se značná část poddaných zabývala těžbou dřeva a vedle pily zde byly již také dvě vápenné pece. Za třicetileté války byla ves poničena, ale po ní se brzy vzpamatovala. V letech 1771 až 1780 bylo v okolí založeno hned několik osad, zejména Polka a Nýznerov, ale také mnohem menší Zelená Hora (Grunberg), Vrbiska (Weidensümpfen) a Muhrova Paseka (Moorhau i Muhrhau). Zdejší fojtství bylo roku 1775 povýšeno na rytířský statek, ale jeho majetek byl poměrně malý; od roku 1839 byl v rukou rodiny Latzelů. Filiální kostel sv. Filipa i s farní budovou byl dostavěn v roce 1781, ale samostatná fara zde byla zřízena až roku 1845. Vápenná patřila do roku 1845 vždy do okruhu některé z okolních farností. Podle vizitačních zpráv z roku 1651 a 1666 patřila pod Vlčice, později pod Skorošice. V obci stával nějaký svatostánek, o jeho podobě však zprávy schází. V roce 1780 se obyvatelům konečně podařilo dostat císařsko-královské povolení na stavbu nového kostela. Uvádí se, že vznikl na místě starého. Náklady nesla sama obec, kníže-biskup Filip Schaffgotsch věnoval veškerý stavební materiál. Stavělo se od května 1780 do listopadu 1781. Dne 15. listopadu 1781 byl benedikován a zasvěcen apoštolu sv. Filipovi, nepochybně dle Schaffgotsche, který byl jeho patronem. Nová lokálie dostala v roce 1782 kaplana, v roce 1801 kooperátora a teprve od roku 1845 je samostatnou farou. Podle inventáře z roku 1804 je kostel postaven na pevných kamenných základech a vyzděný z cihel. Dlažby byly kamenné, v lodi z kamene neleštěného. Sakristie klenutá, věž bez kopule, celá střecha byla krytá šindelem. Hřbitov kolem kostela ve špatném stavu, obehnán plotem se shnilých prken. Stavbu kamenné zdi měl hradit patron, obec se zaručila, že ji postaví. Zeď tedy vznikla někdy po roce 1804. V roce 1954 kostel vyhořel a byl opraven, další opravy proběhly v roce 1986. V kostele, který dostal r. 1900 varhany firmy Rieger, se konají pravidelné bohoslužby..