Goticko-renesanční hrad založen zřejmě již koncem 13. století svídnicko-javorskými Piastovci, prvně zmiňován r. 1315. V letech 1545-1587 za Matěje z Logova renesančně přestavěn a rozšířen. Za třicetileté války dobyt Švédy, r. 1774 opuštěn. Zchátralý hrad zrekonstruován v 19. a 20. stol.
Hlavní obrázek místa
© Luděk Vláčil 05/2017
Hrad stojí na hoře Choina (450 m n. m.) na okraji přírodní rezervace Soví hory (Rezerwat przyrody Góra Choina). Na vrchu se rozkládá rezervace Góra Choina (19,13 ha). Nedaleko je malá obec Zagórze Śląskie. Na hradě je muzeum a pořádají se zde pravidelně různé kulturní akce pro veřejnost.
E.H. podle wikipedia.org, 11.2. 2014
popis

Hrad byl vybudován na těžko dostupném úzkém místě skalnatého ostrohu hory Choina. Hrad měl v době založení užší polygonální půdorys. Ve 14. století mu dominovala na jihu předsunutá obranná věž, chránící vstup. V jihovýchodním nároží byla vstupní brána s padacím mostem nad suchým příkopem. Uvnitř areálu byly postaveny dva obytné paláce. Na nádvoří byla do skály vytesaná cisterna na vodu. Při hradbách stálo několik menších věží, v areálu byly také dřevěné hospodářské budovy. Podoba objektu se postupně vyvinula od nevelké pevnosti k mohutnému goticko - renesančnímu hradu. Hrad byl výrazně renesančně přestavěn a rozšířen v letech 1545-1587. K původnímu jádru (Horní hrad) byly tehdy přistavěny hradby, chránící vstupní šíji a budovy s vnější bránou a novým obytným patrem. V této době byla také vybudována pro siluetu hradu typická osmiboká nástavba hlavní věže. Bylo vybudováno i nové předbraní staré části hradu. Zároveň bylo…  číst dále

E.H. podle wikipedia.org, 11.2. 2014

historie

Hrad se původně nazýval Kynsburg podle blízké obce Kynau, slovansky Chojna či Chojnów, po roce 1945 přejmenované na Zagórze Śląskie. Roku 1965 byl hrad přejmenován polskými úřady na Grodno. Původně gotický hrad byl založen pravděpodobně svídnicko-javorským knížetem Boleslavem I. Surovým (1254–1301) v 90. letech 13. století. Boleslav I. tehdy budoval síť pevností, strategicky umístěných vůči Čechám. První písemná zmínka o hradu se objevuje až roku 1315, kdy se zde jako knížecí purkrabí připomíná pán z Haugwic (Haugvitz). V první polovině 14. století za vlády svídnicko-javorského knížete Boleslava II. Malého byl hrad rozšířen ve své horní části a v průběhu dalšího století byl znovu stavebně upravován. Po smrti Boleslavovy manželky Anežky Habsburské r. 1392 se stal hrad na čas majetkem českých králů (dědictví díky sňatku Karla IV. se zdejší dědičkou Annou Svídnickou). Panství sloužilo jako královská zástava a bylo řízeno provinčními královskými hejtmany.…  číst dále

Jan Boukal, zdroj: B. Guerquin: Zamki śląskie,Warszawa 1957; doplněno redakcí podle http://cs.wikipedia.org; http://www.grodnozamek.pl, 18.10. 2013

pověsti

Ukrytý poklad a bílá paní na hradbách

Jedna z řady pověstí týkajících se hradu vypráví, že hrad měl založit již v roce 800 uprchlý anglický rytíř a hradní zdivo prý ukrývá velký poklad. Na hradbách hradu je také prý možné vidět bílou paní z Grodna, jak se prochází. Zdejší bílá paní patří k nejproslulejším zjevením v celém Slezsku.

E.H. podle wikipedia.org, 11.2. 2014

Další texty pověsti

Půdorys místa

půdorys hradu podle J. Rozpędowského, křížkovaně gotické zdivo, šrafovaně renesanční, neznačeně mladší
© Józef Pilch: Leksykon zabytków architektury Dolnego Śląska, Arkady, Warszawa, 2005
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Kontaktní informace
Zamek Grodno
Zagórze Śląskie
Województwo dolnośląskie
Tel: 074 845 33 60
http://www.grodnozamek.pl/
zamek@grodnozamek.pl
Základní informace místa
ID místa: 11448
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 3.1.2017
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama