
Hospic je dvoupatrový zděný obytný dům se sedlovou střechou. Fasáda je mezi přízemím a patrem dělena pásovou římsou. Okna v přízemí a v 1. patře jsou ve štukových rámech. Okna v 2. patře jsou v hladkých rámech s parapetní římsou a segmentovým frontonem. Portál se štukovým profilovaným ostěním uzavřený stlačeným obloukem je umístěn asymetricky. Nad portálem se nachází kamenná znaková kartuš s datací 1723 a nad ní je nika se sochou sv. Floriána. Vstupní chodba je zaklenuta třemi křížovými klenbami. Schodiště do patra je zaklenuté segmentově. Místnosti v prvním a druhém patře jsou plochostropé. Ve druhém patře je velká plochostropá místnost s fabionem a třemi půlkruhově zaklenutými okny.
Bílá Voda patřila od roku 1714 olomouckému kanovníkovi a pozdějšímu olomouckému biskupovi Jakubu Arnoštu z Lichtenštejna-Kastelkornu (1690-1747), jenž téhož roku vyslovil plán zřídit zde piaristický klášter s kolejí, který byl realizován až v letech 1724-1733. V roce 1723, ještě před zahájením výstavby kláštera, bylo nutné zajistit zázemí pro dělníky. Proto byl nejprve postaven barokní hospic pro budoucí dělníky. Po dokončení kláštera stavba sloužila pro ubytování poutníků přicházejících do zdejšího kostela se zázračnou gotickou soškou madony s dítětem. V letech 1786-1896 v Bílé Vodě působily Chudé školské sestry naší Paní, které byly vyhnány z Vratislavi (Wrocław). Sestry byly nejprve ubytovány v piaristické koleji, pak koupily budovu hospice (č. p. 60) a k němu přistavěly pro sociální a školní účely další budovu (č. p. 74). Zřejmě v té době byl hospic zvýšen o jedno poschodí. Po roce 1896 se sestry směly vrátit do… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.