kostel sv. Bartoloměje

Podle některých pramenů byl presbytář v první čtvrtině 14. století přistavěn ke starší lodi, jiné zdroje datují kostel již do 13. století. K přestavbám pak došlo v druhé polovině 14. století a v období pozdní gotiky. Další zaznamenané přestavby jsou až z 18. století, kdy byla v roce 1754 vybudována nová báň, v roce 1789 byla postavena nová kruchta a v roce 1839 byl odstraněn sanktusník. V roce 1887 počal regotizovat kostel František Schmoranz starší (1814-1902), který však u zdejšího kostela respektoval historický stav a neudělal žádné pronikavé puristické změny. Kostel sv. Bartoloměje apoštola byl postaven pro horníky, kteří pracovali v nedalekých vápencových a železnorudných dolech. Současná stavba je jednolodní orientovaný kostel s pětibokým presbytářem a s výraznou hranolovou věží. Presbytář je zaklenut jedním polem křížové žebrové klenby a v závěru šestipaprskovou klenbou. Dalšími gotickými prvky jsou lomená okna, ve východním průčelí byla vytvořena v okně dřevěná trojlistá kružba, ostatní okna presbytáře mají kružby jednoduché, opět ze dřeva. Obdélná, valeně zaklenutá sakristie navazuje k presbytáři ze severu, je s ním propojena okoseným sedlovým portálem. Plochostropá loď se otvírá do presbytáře asymetrickým lomeným vítězným obloukem. V exteriéru presbytáře je pět výrazných, odstupňovaných opěráků se stříškou. Věž kostela přiléhá k lodi z jihu. Na severní straně je novogotické točité schodiště na kruchtu. Varhany z roku 1890 postavené pražskou dílnou Emanuela Štěpána Petra byly roku 1999 nahrazeny varhanním pozitivem z dílny Ivana Červenky. Kostel sv. Bartoloměje je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Krouna. Bohoslužby se v něm konají jen v období letního času, a to jednou měsíčně. Kostel, přilehlá kostnice a ohradní zeď z lomového kamene s bránou jsou od roku 1958 chráněny jako kulturní památka..