Kyšperk
© Daniela Endrštová, 4/2006
Rozsáhlé zříceniny hradu Kyšperka je možné nalézt nedaleko města Krupky a dostanete se sem snadno po modré turistické značce od zastávky vlaku. Dochovalo se několik místností, hradby a část velké věže. Hrad je skvělé romantické místo pro přespání pod širákem.
Značně rozsáhlý hrad byl tvořen trojdílnou dispozicí. Její první část stávala ve svahu při vstupní cestě, ústící do hranolové branské věže v západním boku protáhlého předhradí, dodnes obsahujícího zbytky několika hospodářských budov. ...Odtud bylo možné pokračovat k severu, kde se nad čelním příkopem na skále vypínalo hradní jádro, oddělené další, dnes zcela zaniklou hradební zdí. Jádro obsahovalo hranolovou obytnou věž, z níž se dodnes dochovaly zaklenuté suterénní prostory, a zřejmě další dvě palácová křídla – tvořilo tedy blokovou dispozici. Další mohutná obytná věž vznikla při přestavbě hradu na konci 14. století při východním okraji předhradí a její zbytek je v současnosti spolu s obvodovou hradbou předhradí nejzachovalejší částí hradu. Naopak zcela zaniklá a poněkud diskutabilní je předpokládaná okrouhlá věž, která snad stávala severně před hradem na skále jako ochrana přístupové cesty..
Hrad Kyšperk byl pravděpodobně založen z pověření krále Jana Lucemburského Otou z Bergova, který se připomíná jako držitel hradu roku 1319. Roku 1330 prodali páni z Bergova Kyšperk pražskému biskupovi Janu IV. z Dražic, za nějž zde byly provedeny první významnější stavební úpravy, archeologicky doložené. Až na konci 14. století za arcibiskupa Jana z Jenštejna, který se sem poté roku 1393 uchýlil do ústraní před hněvem krále Václava IV., došlo k velké přestavbě hradu, při níž vznikla východní velká obytná věž a dosud blíže nelokalizovaná kaple a bylo upraveno i jádro hradu. ...Písemné prameny uvádějí, že celkové náklady spojené s těmito pracemi dosáhly tehdy značné sumy 1500 kop českých grošů. Ve 20. letech 15. století se hrad stal šlechtickým majetkem a roku 1428 se jej neúspěšně pokusilo dobýt husitské vojko. O pět let později hrad dobyl pověstný husitský válečník Jakoubek z Vřesovic, který za husitských válek značně zbohatl a získal rozsáhlý majetek. On i jeho potomci si zvolili hrad Kyšperk jako hlavní sídlo a dokonce se začali psát z Kyšperka. Albrecht z Kyšperka prodal kolem roku 1520 hrad i s celým panstvím krupské pošlechtěné měšťanské rodině Glaců ze Starého Dvora (Glatz von Althof) a když o šest let později hrad za Jana Glace prý díky neopatrnému výstřelu z jeho pušky do základů vyhořel, byl posléze ponechán svému osudu a pomalu zpustl. Sídlo panství bylo pak přeneseno na soběchlebskou tvrz. Poslední dobrodužnou epizodou v historii hradu byl rok 1632, kdy se ve starých zříceninách bránili Sasové proti vojsku císaře Ferdinanda. Na počátku 20. století byl areál hradu upravován z iniciativy místního horského spolku; bylo vyčištěno podzemí hradního jádra, v němž také vznikla vyhlídková terasa, a došlo k úpravě cest a prostoru bývalého nádvoří. V současné době je ovšem celý prostor opět značně zarostlý a v neudržovaných zříceninách. Stav hradu se snad zlepší po jeho plánovaném odkoupení (jaro 2016?) městem Krupka, které jej plánuje zařadit do některé z připravovaných naučných stezek..
Zakletí starciKaždý stařec sedí v samostatné komnatě u krbu a v sedmém sále jsou dva staří hostitelé, jeden z nich v šarlatovém plášti a druhý v bílém rouchu s krvavou skvrnou na prsou. Kdo by je chtěl vysvobodit, musí jim jistým obřadným způsobem poděkovat za pohostinství. Dosud se tak nestalo, a tak se oba starci – hostitelé pokaždé změní v černé supy a vyletí oknem hradu do noci. Hrad se pak s rachotem změní opět v nynější ruiny..
|
Přihlášení |
