
V polovině 19. století se díky iniciativě lesmistra Josefa Johna začala o zdejší lesy zajímat odborná veřejnost a v roce 1858 rozhodl jejich majitel, kníže Adolf Josef Schwarzenberk, vyčlenit 120 ha lesa k ochraně. V říjnu 1870 však vichřice velkou část zničila a zůstalo pouze 46,6 ha, které dnes představují vlastní jádro vyhlášené za státní přírodní rezervaci 31. 12. 1933. V roce 1958 potom došlo k rozšíření o dalších 620 ha okolních porostů (včetně lesa na vrcholu Boubína), čímž se rozloha vyšplhala na současných 666,6 ha. V letech 1874–1947 byl prales součástí obory. Dřevinnou základnu v Boubínském pralese tvoří především smrk (53%), buk a jedle. Nejstarší exempláře mnohdy velice bizardních tvarů jsou staré i více jak 400 let. Prales je domovem mnoha vzácných druhů rostlin a živočichů. V roce 1963 byl kvůli lepší ochraně hlavně před návštěvníky oplocen dřevěným plotem, od roku 1979 vede kolem naučná stezka, která… číst dále