
Lštění - německy Elstin - je vesnice, část obce Radhostice v okrese Prachatice, 7 km východně od Vimperka. První zmínka o ní je z roku 1352, kdy náležela vladykům Vilémovi a Zdeňkovi ze Lštění. Místo je silně spojené s kultem sv. Vojtěcha - dříve známé pod jmény Vojtěch či Svatý Vojtěch a bylo oblíbeným poutním místem. Dominantou je shora zmíněný kostel sv. Vojtěcha a v jeho areálu najdeme faru, několik kaplí, včetně Dobré vody spojené s legendou o sv. Vojtěchu. Nedaleko, jižně od vsi, pro milovníky přírody je přírodní památka Polední s mokřadními loukami. Autobusové spojení má ves s Vimperkem, Prachaticemi, Šumavskými Hošticemi a Vlachovo Březím. Protíná jí zelená a modrá (Zlatá stezka Goldsteig) turistická stezka a cyklotrasa č. 1075.
Na levém nároží jižní strany kostela je obraz sv. Vojtěcha od Jindřicha Bošky dle předlohy Michaela Floriana; pod ním jsou umístěny sluneční hodiny. Loď kostela a presbytář je krytý sedlovou střechou s plechovou krytinou; nad východním štítem presbytáře je vztyčen drobný hranolový otevřený sanktusník s jehlancovou stříškou ve špici s makovičkou a křížkem; sedlová střecha sakristie se šindelem je výrazně nižší a její východní štít převyšuje rovinu střechy (krytý prejzy a zakončen kamennou koulí). Hranolová věž s bání krytou plechem a ukončená makovicí s křížem. Presbytář je zaklenutý křížově; loď napodobenou dřevěnou klenbou s výsečemi, na klenbách vykrajované ornamentální štukové rámy, stěny členěny dvojicemi přeložených pilastrů, nesoucích vysokou římsu; kruchta na dvou pilířích obložených pilastry a otevřená oblouky, podklenutá křížově, s třikrát konvexně vypnutým parapetem; sakristie je zaklenutá gotickou křížovou klenbou se žebry vyžlabeného klínu s hranolovými konzolkami a drobným svorníkem; úzká komora (původní sakristie) má strop sklenutý do dvou křížů (původně byl dřevěný). Zařízení: portálový hlavní oltář se sochami sv. Vojtěcha, sv. Václava, sv Jana Nepomuckého a dva boční oltáře se sochami sv. Josefa, sv. Linharta, sv. biskupa, Panny Marie, sv. Václava a sv. Ludmily, z roku 1755 od krumlovského sochaře J. Muka a štafírované malířem J. Putzem; kazatelna před polovinou 18. století, v sakristii kamenná hladká křtitelnice z 2. poloviny 13. století a miniaturní sousoší Narození Páně z 1. poloviny 18. století; dva znakové náhrobníky z roku 1521 a 1743. Kostel obklopuje používaný hřbitov, ohrazený polygonální zdí z omítaného lomového kamene se segmentově zaklenutou vstupní bránou se dřevěnými vraty na jihu, po její levé straně zvnějšku stojí kamenný kříž a s menší brankou v západní zdi směrem ke kapli Nanebevzetí Panny Marie. Ve východním úseku ohradní zdi se nachází hřbitovní kaple Panny Marie Klatovské. Památkově chráněný od 3. 5. 1958..
Měl malou věžičku, byl obehnán hřbitovní zdí; na jihu, východě a části severní zdi se nacházel klenutý ambit. Kostel se stal vzhledem pověsto o sv. Vojtěchu poutním místem a zástupy poutníků se sem vydávaly čtyřikrát ročně: na velikonoční pondělí, na svatého Vojtěcha (23.4.), na svatodušní pondělí a na svátek Nenebevzetí Panny Marie (15.8.). V pozdější době byl poškozen bleskem a proto došlo v letech 1739 - 1741 k jeho barokní přestavbě podle návrhu architekta Antona Erharda Martinelliho. Byl postaven větší kostel; z původního kostela byl ponechán presbytář, který nyní slouží jako sakristie a do části původního ambitu byla vestavěna hřbitovní kaple Panny Marie Klatovské. Kamenný kříž po levé straně brány na jižní straně je z roku 1857. Rekonstruován byl v letech 2002 - 2003, poté byl v dubnu 2004 znovu vysvěcen Prokopem Siostrzonekem. Přístupný je v době konání bohoslužeb a v době poutí..