
Na výšině nad přechodem přes Teplou Vltavu se sloužívaly mše pod širým nebem. Roku 1714 zde byla postavena kaple Panny Marie, která však potřebám rostoucí obce dlouho nepostačovala. Proto byla roku 1724 přestavěna na kostelík, v sousedství vznikla nákladem knížete Schwarzenberga fara a škola. Vybavování kostela a dokončení věže pokračovaly do roku 1727.
Od roku 1842 fungují na věži hodiny (současný stroj pochází z roku 1914), roku 1859 byl kostel rozšířen. Ze sklárny v nedaleké Lenoře, která spadá do obvodu farnosti, pochází velký křišťálový lustr a okenní vitraje. Majitelé sklárny, rodina Kralik von Meyerswalden, si nechali u jižní zdi kostela zřídit dosud dochovanou hrobku.
Kostel po roce 1945 zchátral, spolu s farou byl opraven v 90. letech 20. století.