Derivační elektrárnu na konci dlouhého náhonu na pravém břehu Teplé Vltavy vybudoval majitel papírny Jakob Kraus v nedalekém Františkově (Kvilda) v letech 1911–13 přestavbou bývalého Paulova mlýna. Postsecesní architektura provozní budovy zůstala zachována i při nedávné rekonstrukci po r. 2002.
Vodní elektrárna Polka
Ve štítě provozní budovy je letopočet 1925-26. Technické řešení bylo podobné jako u staršího zařízení přímo ve Františkově: přibližně 1,5 km nad elektrárnou byl zřízen na Teplé Vltavě jez, od kterého vychází náhon využívající svahu, který se poměrně prudce zvedá nad řeku. Celkový spád využívaný k výrobě energie tak činí 18 m. Voda je přiváděna na dvě Francisovy turbiny vyrobené firmou J. M. Voith o výkonu 300 + 150 kW. Literatura udává, že turbiny byly vyrobeny roku 1912. Elektrárna funguje podle dostupných údajů dosud s původním technologickým zařízením.
Ivan Grisa, 22.4. 2011
Roku 1911 koupil Jakob Kraus, majitel papírny ve Františkově u Kvildy, pro zajištění dostatku elektřiny pro svou výrobu v Polce nad Horní Vltavicí bývalý Paulův mlýn a nechal ho přestavět na malou vodní elektrárnu o výkonu 600 koňských sil. Ta byla uvedena do provozu v říjnu roku 1913 (na štítové zdi elektrárny velký nápis ERBAUT 1913). Dvě vertikální Francisovy turbiny (vyrobené firmou J. M. Voith v l. 1911 a 1912) poháněly dva generátory, vyrobené vídeňskou firmou Brown Boveri Werke A.G. Elektrárna byla propojena vysokonapěťovým vedením se sítí elektrárny ve Františkově. V roce 1926 byla elektrárna napojena vedením do Volar na síť Jihočeských elektráren. Poslední rekonstrukce elektrárny proběhla po roce 2002.
E.H. podle http://www.sumavanet.cz, 2.1. 2013