
Trosky hradu Rabštejna stojí nad obcí Bedřichovem (nyní část obce Oskava) na svahu horského hřbetu svažujícího se do údolí říčky Oskavy. Z dálky působí mohutným dojmem, protože oba strmé rozeklané skalní bloky, na nichž byl vybudován vlastní hrad, samy vypadají jako strážní věže se zdmi a cimbuřími. Dnes jsou ovšem z větší části zakryty hustým lesem. Hrad Rabštejn byl postaven někdy na rozhraní 13. a 14. století. Je pravděpodobné, že se tak stalo za držitele úsovského panství Hrabiše ze Švábenic (1254–1296) a že nový hrad byl zřejmě určen k ochraně severní části úsovského zeměpanského majetku, který tehdy zahrnoval značnou část dnešního Zábřežska a Šumperska. Původní rabštejnské panství zasahovalo více na Šumpersko a jeho hospodářským střediskem byl Frankštát, nynější Nový Malín. Prvá zpráva o Rabštejně pochází z r. 1318, a to v souvislosti s feudálními rozbroji v českých zemích. Olomoucký biskup Konrád I.… číst dále
Někdy na počátku 13. stol. stával v Německu poblíž Jeny hrad, který patřil Walterovi z Gleisbergu. Když se tento rytíř odebral na věčnost za svou manželkou, zůstali po něm synové Heinrich a Volkmar. Po čase padla oběma do oka krásná Hildegarda, dcera bohatého Gerharda ze Steinu; mladší Volkmar však z bratrské lásky svůj cit neprojevil. Pyšný Gerhard podmínil ruku své dcery tím, že Heinrich nejprve odjede s křížovou výpravou do Palestiny, neboť doufal, že tak získá zprávu o svém nezvěstném synovi. Heinrich se s Hildegardou zasnoubil a vydal se do svaté země. Celý rok zde bojoval proti Saracénům, až při jedné z bitev upadl do zajetí a byl jako otrok prodán do Egypta. Odtud se mu podařilo uprchnout, ale na zpáteční cestě do Evropy se lodi zmocnili katalánští piráti, kteří za jeho propuštění požadovali výkupné. To měl přinést syrský lékař, kterého Heinrich poslal do rodného Durynska k bratrovi. Mezitím však Katalánii přepadli… číst dále
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.