Bývalý dřevěný lovecký zámeček na kamenném základu založil hr. Alfréd Harrach koncem 19. stol. Později turistická chata. R. 1954 vyhořela. V 70. l. 20. stol. obnovena v rekreační chatu. R. 2002 opětovně vyhořela a od té doby jen ruina základů.
Hlavní obrázek místa
Pohled od východu na základy bývalého loveckého zámečku, pozdější turistické chaty
© Jan P. Štěpánek 02/2007
Alfrédka, Alfrédova chata - známá turistická chata, dnes zřícenina, v samém srdci překrásné přírody Hrubého Jeseníku v nadmořské výšce 1078 m při úpatí Jelenky (1205 m.n.m), nedaleko pramenů Stříbrného potoka. Při chatě se stýká několik značených turistických tras. Chata byla založena koncem 19. století jako lovecký zámeček pro hraběte Alfréda Harracha, po kterém získala i své jméno. Jednalo se o prostou dřevěnou přízemní stavbu na kamenném základě. Po vzniku Čekoslovenské republiky byl zámeček přeměněn na turistickou chatu. Po požáru v 50. letech 20. století byla chata přestavěna v podnikovou rekreační chatu. Bohužel, na Velikonoce roku 2002 chata vyhořela podruhé a dodnes nebyla obnovena. Současní turisté a návštěvníci tak dnes mohou vidět jen chátrající kamenné základy a polosuterén někdejšího loveckého zámečku, pozdější chaty. Turisté, kteří sem však i dnes v hojném počtu přicházejí nepřijdou zkrátka. Nedaleko bývalého zámečku a chaty vyrostl alespoň malý bufet, který vyhladovělým a unaveným návštěvníkům poskytne skromné občerstvení v zimě i v létě.
Jan P. Štěpánek, 10.2. 2007
historie

Historie loveckého zámečku (chaty) hraběte Alfréda Harracha

Lovecký zámeček (chatu) si nechal na konci 19. století pro sebe a své hosty v době honů postavit majitel janovického panství hrabě Alfréd Harrach. Chata podle hraběte dostala i své jméno. Hrabě Harrach vlastnil panství v letech 1884 až 1914. Chatu tvořila přízemní do svahu posazená dřevěná budova na kamenné obdélné podezdívce. Kryla jí poměrně plochá sedlová střecha. Ustoupením dřevěné horní části od spodní kamenné podezdívky vznikla na průčelní straně objektu úzká krytá terasa. Část zděné spodní části stavby posloužila pro zřízení polosuterénních prostorů. Roku 1926 byla provedena v Československu první pozemková reforma v rámci níž byl objekt zámečku (chaty) i s lesním hospodářstvím převzat státem. Následně byl objekt bývalého zámečku upraven v turistickou chatu. Podoba budovy se však výrazněji nezměnila. V roce 1933 získalo chatu do nájmu ústředí Klubu československých turistů a chata se stala centrem české turistiky…  číst dále

Jan P. Štěpánek podle F. Musil, M. Plaček, J. Úlovec: Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945, Libri, Praha 2005, 10.2. 2007

Moravskoslezský kraj,  Bruntál  (BR),

Místa v okolí

 Jelení studánka
 Zelené kameny
 Ztracené kameny
 Františkova myslivna
 hraniční sloup
 Petrovy kameny
 chata Ovčárna
 chata Barborka
 lípa Hadí královna
 Praděd
 Malá Morávka
 Janovice
 Spitzerova vila
 Hubertov
 kaple sv. Huberta
 kaple sv. Josefa
 vodopád
 Maxmiliánův pramen
 kostel sv. Vavřince
 hudební pavilon
 chata Švýcárna
 Rabštejn
 Moravická kyselka
 barokní most
 Sobotín
 hrobka rodiny Kleinů
 kaple sv. Hedviky
 Loučná nad Desnou
 kostel sv. Michala
 Malá Štáhle
 mincovna
 radnice
 Rýmařov
 městské hradby
 Maršíkov
 Mrtvý muž
 kostel sv. Václava
 Červenohorské sedlo
 Strálek
 ruční papírna
 Kalvárie
 Burgstein
 Velké Losiny
 Žerotínská sýpka
 Strážník
 kostel sv. Barbory
 Rešov
 kostel sv. Martina
 Fürstenwalde
 Vikýřovice
 Vikýřovice
 kostel sv. Kateřiny
 Rapotín
 Pustý zámek
 Frankštát
 Rabenštejn
 kašna
 evangelická zvonice
 kostel sv. Josefa
 Vrbno pod Pradědem
 Vozka
 kaple sv. Antonína
 Freudenštejn
 Mnichov
 Branná
 fojtství
 kostel sv. Michala
Základní informace místa
ID místa: 4980
Typ místa: zámek
Podkategorie: lovecký
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 10.2.2007
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama