PRADĚD - cesta na nejvyšší vrchol Moravy láká pěší i cykloturisty
© Ivo Rozehnal, 09/2009
Praděd – nejvyšší hora Moravy i české části Slezska (pravda je však taková, že zemská hranice šla pod vrcholem a ten leží ve Slezsku). Se svými 1492 m n. m. dominuje horskému masívu Hrubého Jeseníku, pohoří, které se táhne celou severní Moravou a severozápadní částí našeho Slezska.
Praděd – hora pojmenovaná po mýtickém ochránci zdejších hor – přitahovala pozornost lidí již od dávných dob. Ne nadarmo se věřilo, že se na Petrových kamenech nedaleko vrcholu Pradědu slétávají čarodějnice a vykonávají zde své reje.
Tato část historie je však jen na úrovni bájí a mýtů. Skutečný zájem o horu samotnou a její okolí započal až v 19. století, kdy se začal rozvíjet turismus. Jelikož byla tato část naší země spíše německé (sudetské) národnosti, byl to právě německý horský spolek, kdo na počátku 20. století inicioval na vrcholu Pradědu výstavbu monumentální kamenné rozhledny, která připomínala takřka středověký hrad. Kvůli špatnému stavebnímu materiálu však tato kamenná věž vydržela jen do poloviny 20. století, kdy se za velkého zájmu veřejnosti zřítila.
Dnes vévodí vrcholu Pradědu obrovský moderní telekomunikační vysílač, díky jehož charakteristické siluetě je možno horu rozpoznat i z dálky mnoha desítek kilometrů. Právě dominantní poloha a daleké výhledy sem nahoru každoročně přivádějí tisíce horských turistů a návštěvníků. Přibližně v polovině výšky vysílače (v 73 m) je pro návštěvníky zpřístupněna vyhlídková plošina. Za dobrého počasí a příznivých klimatických podmínek je z Pradědu rozsáhlý kruhový výhled: severně na město Jeseník a polská jezera, severozápadně na masív a vrchol Králického Sněžníku, západně na Orlické hory a Šumpersko, jižně na Olomoucké nížiny a jihovýchodně na Ostravsko a Beskydy. Při extrémně dobrých podmínkách je možno dohlédnout až na Tatry a Fatru, na Nízké Alpy či Krkonoše.
Pro vyznavače letní i zimní turistiky, stejně jako příznivce běžek a sjezdového lyžování je v okolí Pradědu připraveno několik sjezdovek i běžeckých tras. Zázemí návštěvníkům tvoří nejen občerstvení v samotném vysílači, ale i známé chaty a hotely jako např. Barborka, Ovčárna, Figura či Kurzovní chata.
Na Praděd, respektive do sedla pod ním, vede několik turisticky značených tras: modrá z malé Morávky vedoucí údolím Moravice, žlutá z Malé Morávky a Karlovy Studánky, zelená, která vede z Karlovy Studánky do Kout nad Desnou a červená hřebenovka z Rýmařova na červenohorské sedlo. Od rozcestí Hvězda vede k hotelu Ovčárna pod Pradědem asfaltová silnice s kyvadlovou autobusovou dopravou.. ... Drobnou zajímavostí nejbližšího okolí vrcholu Pradědu je trojmezní hraniční kámen z r. 1721 se znaky vratislavského biskupství (mitra), řádu německých rytířů (řádový kříž) a velkolosinského panstva (žerotínský lev). Právě zde se stýkaly hranice těchto tří panství.. ...
Vybudování mohutné rozhledny na Pradědu patřilo k nejprestižnějším cílům Moravsko-slezského horského spolku. S realizací se čekalo až do té doby, než tento německý spolek získá dostatek financí na stavbu aniž by musel slevovat ze svých představ. ...Z několika návrhů zvítězil návrh tzv. Habsburské věže od vídeňského architekta rytíře Franze Neumanna. Habsburgkwarte (jak zněl originální název stavby) byla pojata jako kamenná mohutná rozhledna (stavba) připomínající středověký hrad. Měla být 32,5 m vysoká a široká 14,5 m, s restaurací v přízemí, dvěma poschodími s pokoji pro hosty a vyhlídkou ve výši sedmého patra. Práce však díky problémům ohledně financí a pozemku započaly až roku 1904 a protáhly se na osm let. V červenci r. 1912 proběhla dlouho očekávaná a slavnostní kolaudace. Slavnost však měla i stinnou stránku. Kolaudační komise zamítla provozování obytných pokojů. Za 1. světové války byla rozhledna uzavřena. Až v roce 1926 se započalo s opravami dlouho neudržované věže. Tyto opravy trvaly dalších osm let. K oficiálnímu předání došlo až 9. 9. 1934. Za 2. světové války i po ní věž chátrala ( i za velké nápomoci vandalů). Než byly připraveny finance na její rekonstrukci, věž se vlivem zchátralosti nekvalitního stavebního materiálu 2. května 1959 zřítila. Místo nejvýše položené a nejmohutnější rozhledny na našem území byla na vrcholu Pradědu jen největší hromada stavebních trosek. Na vrcholku Pradědu stály však i jiné stavby. Byla to vojenská meteorologická stanice a ve 40. letech postavená tzv. Poštovní chata, která po válce sloužila jako turistická. Ta však byla později zrušena..
V roce 1970 byla na místě bývalé rozhledny zahájena výstavba telekomunikačního vysílače podle projektu Jana Lišky, který pamatoval i na turistické využití. Vysílač byl dokončen v roce 1980, ale na zprovoznění rozhledny si návštěvníci museli počkat až do poloviny 90. let. ...20. století. Výška celého objektu je 145,5 m. Ve výšce 73 m je umístěna vyhlídková plošina pro návštěvníky.
Král Hrubého Jeseníku, jak je tato hora i někdy nazývána, získala své jméno podle pověsti o dobrém horském starci s dlouhým vousem až v r. 1848. Již ve 14. století je o této hoře zmínka. ...Tehdy je však nazývána Sněžnou horou či Sněžníkem, později Klínovcovou horou, v 19. století se již začalo objevovat německé pojmenování Altvater či Vaterberg..
|
Přihlášení |
