PRADĚD - 1491 m n.m.
© Ivo Rozehnal, 09/2009
Nejvyšší hora Hrubého Jeseníku a celé Moravy (1492 m n. m.). Místo vyhledávané vyznavači turistiky, sportu, ale především přírody (CHKO). Vrcholu dominuje 145,5 m vysoký vysílač, který ve 2. pol. 20. stol. nahradil r. 1959 zřícenou kamennou rozhlednu z let 1904-12.
Praděd – nejvyšší hora Moravy i české části Slezska (pravda je však taková, že zemská hranice šla pod vrcholem a ten leží ve Slezsku). Se svými 1492 m n. m. dominuje horskému masívu Hrubého Jeseníku, pohoří, které se táhne celou severní Moravou a severozápadní částí našeho Slezska. Praděd – hora pojmenovaná po mýtickém ochránci zdejších hor – přitahovala pozornost lidí již od dávných dob. Ne nadarmo se věřilo, že se na Petrových kamenech nedaleko vrcholu Pradědu slétávají čarodějnice a vykonávají zde své reje. Tato část historie je však jen na úrovni bájí a mýtů. Skutečný zájem o horu samotnou a její okolí započal až v 19. století, kdy se začal rozvíjet turismus. Jelikož byla tato část naší země spíše německé (sudetské) národnosti, byl to právě německý horský spolek, kdo na počátku 20. století inicioval na vrcholu Pradědu výstavbu monumentální kamenné rozhledny, která připomínala takřka středověký hrad. Kvůli špatnému stavebnímu materiálu však tato kamenná věž vydržela jen do poloviny 20. století, kdy se za velkého zájmu veřejnosti zřítila. Dnes vévodí vrcholu Pradědu obrovský moderní telekomunikační vysílač, díky jehož charakteristické siluetě je možno horu rozpoznat i z dálky mnoha desítek kilometrů. Právě dominantní poloha a daleké výhledy sem nahoru každoročně přivádějí tisíce horských turistů a návštěvníků. Přibližně v polovině výšky vysílače (v 73 m) je pro návštěvníky zpřístupněna vyhlídková plošina. Za dobrého počasí a příznivých klimatických podmínek je z Pradědu rozsáhlý kruhový výhled: severně na město Jeseník a polská jezera, severozápadně na masív a vrchol Králického Sněžníku, západně na Orlické hory a Šumpersko, jižně na Olomoucké nížiny a jihovýchodně na Ostravsko a Beskydy. Při extrémně dobrých podmínkách je možno dohlédnout až na Tatry a Fatru, na Nízké Alpy či Krkonoše. Pro vyznavače letní i zimní turistiky, stejně jako příznivce běžek… číst dále
Jan P. Štěpánek, 13.2. 2007
turistické
Na Praděd, respektive do sedla pod ním, vede několik turisticky značených tras: modrá z malé Morávky vedoucí údolím Moravice, žlutá z Malé Morávky a Karlovy Studánky, zelená, která vede z Karlovy Studánky do Kout nad Desnou a červená hřebenovka z Rýmařova na červenohorské sedlo. Od rozcestí Hvězda vede k hotelu Ovčárna pod Pradědem asfaltová silnice s kyvadlovou autobusovou dopravou.
Jan P. Štěpánek, 13.2. 2007
Další texty turistické
Drobnou zajímavostí nejbližšího okolí vrcholu Pradědu je trojmezní hraniční…
Jan P. Štěpánek, 13.2. 2007
historie
Vybudování mohutné rozhledny na Pradědu patřilo k nejprestižnějším cílům Moravsko-slezského horského spolku. S realizací se čekalo až do té doby, než tento německý spolek získá dostatek financí na stavbu aniž by musel slevovat ze svých představ. Z několika návrhů zvítězil návrh tzv. Habsburské věže od vídeňského architekta rytíře Franze Neumanna. Habsburgkwarte (jak zněl originální název stavby) byla pojata jako kamenná mohutná rozhledna (stavba) připomínající středověký hrad. Měla být 32,5 m vysoká a široká 14,5 m, s restaurací v přízemí, dvěma poschodími s pokoji pro hosty a vyhlídkou ve výši sedmého patra. Práce však díky problémům ohledně financí a pozemku započaly až roku 1904 a protáhly se na osm let. V červenci r. 1912 proběhla dlouho očekávaná a slavnostní kolaudace. Slavnost však měla i stinnou stránku. Kolaudační komise zamítla provozování obytných pokojů. Za 1. světové války byla rozhledna uzavřena. Až… číst dále
Jan P. Štěpánek podle J. Nouza: Rozhledny Čech, Moravy a Slezka, Nakladatelství 555, Liberec 1999, a turistický průvodce Jeseníky, 13.2. 2007
Další texty historie
